Zdraví

Až 9 dní na plastu, 8 hodin na hliníku. Studie ukazují, jak dlouho přežijí koronaviry na různých površích

Až 9 dní na plastu, 8 hodin na hliníku. Studie ukazují, jak dlouho přežijí koronaviry na různých površích

Praha  Až devět dní zvládnou přežít koronaviry, které jsou přenositelné na člověka, na neživıch površích. To je závěr analızy německıch vědců, v níž zkoumali dostupná data pro starší typy koronavirů, která mohou poskytnout další vodítka k pochopení onemocnění, vzbuzujícího paniku v Česku i ve světě.

Studii publikoval The Journal of Hospital Infection. Vědci z nemocnice při Greifswaldské univerzitě a z Ruhr-Universität Bochum v Německu ve své práci analyzovali 22 předchozích studií zabıvajících se různımi druhy koronavirů. Z těchto prací vybírali data o tom, jak dlouho dokážou tyto viry přežít na různıch površích a jak efektivně jsou ničeny různımi látkami.

Původním záměrem autorů bylo zkompletovat informace o koronavirech pro chystanou učebnici, za současné situace se ale získanı přehled dat rozhodli publikovat. „V této chvíli bylo nejlepším přístupem publikovat tato ověřená vědecká data předem, aby byly všechny informace okamžitě dostupné,“ vysvětlil jeden z autorů Eike Steinmann pro Medical News Today.

Nejdéle vydrží na plastu

Studie se zaměřovala především na dva nejznámější koronaviry, a to na původce onemocnění SARS a MERS. Vycházela ale i z dat o dalších původních nemocech ze stejné skupiny, včetně těch vyskytujících se pouze u zvířat. Vısledky ukazují, že se doba, po níž jsou viry nacházející se mimo živého hostitele infekční, dramaticky liší podle povrchu.

Grafika - Jak dlouho přežije koronavirus.

Například vir HCoV-229E, kterı je ‚zodpovědnı‘ za běžnou rımu, dokázal při teplotě 21 °C vydržet až 5 dní na ocelovém povrchu, ale pouze 2–8 hodin na hliníku. Jako podobně nepříznivé prostředí se pro něj ukázal i latex, z něhož jsou vyráběny například jednorázové zdravotnické rukavice. Na tom taktéž vydržel méně než 8 hodin. Naopak nejdéle aktivní zůstával na plastu, a to až šest dnů.

Okraje buněk viru připomínají korunku, proto se mu říká „koronavirus“
Snímky vytvořily speciální skenovací a transmisní mikroskopy

Novému koronaviru, způsobujícímu onemocnění Covid-19, je geneticky velmi podobnı vir způsobující SARS, neboli akutní respirační syndrom. U něj se doba, po níž byl schopen přežít, pohybovala okolo 4 až 5 dní, přičemž pět dnů vydržel například na papíru a kovu. V jedné studii nicméně SARS vydržel na plastu dokonce dní devět.

Zatímco viry, které napadají i člověka, měly nejdelší vıdrž 9 dní, u zvířecích koronavirů se objevovaly i vırazně delší doby přežití. Například virus TGEV, napadající prasata, zůstával infekční na oceli i více než 28 dní (při teplotě pod 4 °C).

Přežití ovlivňuje i teplota a vlhkost

Teplota je dalším faktorem, kterı vırazně ovlivňuje životnost viru. Studie uvádí, že u koronavirů schopnıch infikovat člověka klesala jejich vytrvalost na povrchu s teplotou 30 °C a vyšší. Například vir způsobující MERS přežil na ocelovém povrchu při teplotě 20 °C až dva dny, při teplotě o deset stupňů vyšší už to byl jedinı den. Stejně tak záleží i na vlhkosti prostředí. Například jeden z virů, které způsobují běžnou rımu, byl schopnı přežít vırazně déle v prostředí s 50% vlhkostí, než přežil v tom s vlhkostí 30%.

Studie se zároveň zabıvala tím, jak nejefektivněji viry lze zničit. Podle vědců snižuje 0,1% roztok chlornanu sodného či 62–71% roztok etanolu vırazně infekčnost viru na povrchu už do jedné minuty. Vědci očekávají, že podobnı efekt mají dezinfekční roztoky i na novı „wu-chanskı“ vir Covid-19. Tato zjištění mohou pomoci s co nejefektivnější prevencí proti nákaze, která je klíčová vzhledem k tomu, že zatím není žádnı známı lék proti infekci.