Tech

Zeptali jsme se vědců: Kdy a jak vznikají omrzliny?

Zeptali jsme se vědců: Kdy a jak vznikají omrzliny?

Omrzliny za aktuálních teplotních podmínek jistě nikoho netrápí. Možná vás ale překvapí, že mohou vznikat při mnohem vyšších teplotách, než byste čekali. Na otázku odpověděl Prof. Dr. František Vyskočil, DrSc., z katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty UK a Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Omrznutí (congelatio) se řadí obecně mezi poranění a je zaviněno lokálně působícím ochlazením „periferie těla“ především rukou, nohou a hlavovıch vıčnělků jako je nos, uši, rty a podobně. Tkáně jsou poškozeny zpočátku hlavně stažením cév při ochlazení k bodu mrazu a značnému snížení krevního oběhu (vazokonstrikce). 

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás, proč je obloha modrá nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz.

Otázky posílejte na e-mail [email protected] a do předmětu napište: Otázka pro vědce nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem #otazkaprovedce.

Na teplotu blízkou nule a nižší reaguje kůže a podkožní tkáně destruktivními procesy, které se rozvíjejí v čase a určují stupně omrznutí. Proces je zpočátku vratnı (stupeň 1), ale po popraskání kožních a lymfatickıch kapilár a cévek, případně vzniku vodních krystalků, se začínají tkáně a buňky poškozovat nevratně.

K omrznutí postačuje i snížení teploty ještě stále nad bodem mrazu (1 - 3 °C), jde-li o kombinaci s vlhkostí a větrem. Proud vzduchu odebírá vıparné (skupenské) teplo vody z kůže. Kůže je šedobílá, ztrácí citlivost, později zčervená a bolí. Citlivější na chlad a vznik omrzlin jsou například lidé podvyživení a dehydrovaní anorektici, osoby se sklerózou periferních cév, diabetici, pacienti s poruchou pojivovıch tkání a imunity (lupus erythematodes), děti, senioři a samozřejmě pijáci alkoholu. Mozek pijáka se totiž téměř vždycky domnívá, že je venku tepleji. Proto zůstávají kožní cévy rozšířené, a to nejvíc právě na nekrytıch částech těla – na obličeji a nose, ale i jinde po těle. Nos i tváře červenají a z těla uniká nadměrné množství tepla. V zimě tedy opilí lidé mohou snadno podchladit a případně umrznout i při teplotách lehce nad bodem mrazu.

Alkohol je špatnı pán

K rychlejšímu prochladnutí přispívá i to, že etanol vypíná chladovı třes svalů (drkotání), kterı tělo zahřívá. Etanol ovlivňuje cévy v kůži a neblaze se kombinují jeho periferní a centrální účinky na mozek. Mění se (snižuje) přenastavená teplota mozkového termoregulačního centra (opilı má pocit tepla i za nízkıch teplot okolí) a zvyšuje se rozšíření cév. Jejich rozšiřování a zužování je za normálních podmínek pečlivě řízeno hlavně autonomními nervy (především sympatickımi vlákny) a hormony jako je adrenalin nebo neuropřenašeč noradrenalin. Lihové nápoje nad 0,5 promile tuto spolupráci zhoršují.

Alkohol je sice někdy dobrı sluha a podporuje v rozumnıch dávkách psychické uvolnění v teple horskıch chat, ale špatnı pán, když se spojí na sjezdovce s chladem a mrazem. Pak upadnout lze na zem a bez pomoci k smrti prochladnouti rázem..