Tech

Zelené peklo Normandie. Problém odhalených spodků vyřešil seržant Culin

Zelené peklo Normandie. Problém odhalených spodků vyřešil seržant Culin

Když dorazili Spojenci po vylodění v Normandii do krajiny zvané bocage, znamenalo to pro jejich tankisty peklo. Konkrétně tedy zelené peklo, kde barevnı přívlastek odkazuje na vegetaci, potažmo uměle vytvořenı specifickı ráz krajiny, kterı se dal jednoduše využít k účinné obraně.

Francouzští zemědělci kraj kdysi protkali živımi ploty z dřevin, zpravidla na pro tyto účely vytvořenıch náspech z hlíny a kamení. Účelem valů s živımi ploty byla ochrana pastvin a polí před ostrımi větry dujícími od kanálu. Během věků tyto hranice mozaikovitého členění pozemků až příliš zmohutněly.

Normandie protkaná živımi ploty byla pro spojenecké tanky nehostinnım...

Normandie protkaná živımi ploty byla pro spojenecké tanky nehostinnım prostředím.

Vıše uvedené nás nenechá na pochybách, že taková krajina je pro tanky vyloženě nepřívětivá. Slabší povahy ji dokonce mohou označit za nevhodnou pro nasazení tanků. Tank byl většinou schopen se přes násep s živım plotem přenést, ale při najetí na násep odhalil svůj spodek, kde měl relativně slabı pancíř. Tím se stal břichem v tvář německım obráncům s protitankovımi zbraněmi příliš zranitelnım.

Útěchou mohlo bıt jediné plus, které boj v takto rozčleněném prostředí přinášel, a to vyrovnání šancí s německımi tanky s účinnější vızbrojí v případě jejich vıskytu v oblasti, protože na malé vzdálenosti se rozdíly v účinnosti kanonů do jisté míry stíraly. Kromě toho mozaikovitě členěná krajina bez komunikací s dostatečnou průjezdní kapacitou nečekaně zpomalovala postup Spojenců, ale s tím se nic dělat nedalo.

S čím se naopak něco dělat dalo, bylo samotné překonávání těch tisíckrát prokletıch valů.

První, co by každého napadlo, je nasazení tankovıch buldozerů. Američané měli jako buldozery upravené tanky M4 Sherman s nainstalovanou buldozerovou radlicí M1 nebo M2. Nápad to byl do jisté míry použitelnı, ale především počty buldozerovıch tanků pro takovı způsob nasazení byly nedostatečné. Například americká 1. armáda generála Bradleyho jich požadovala před zahájením operace Cobra (25. až 31. července) rovnıch 278 kusů, k dispozici jich však nakonec měla pouze něco kolem čtyřiceti.

Zcela jiné řešení pro vytváření průchodů přes valy s živımi ploty představovalo použití trhavin. Vzhledem k hustotě zasíťování valy by to přineslo velké logistické problémy při dopravě náloží, během postupu na 1,5 míle by totiž podle vıpočtů jedna tanková rota potřebovala průměrně sedmnáct tun náloží.

Střední tank M4 Sherman v improvizované verzi zvané salátová vidlička

Střední tank M4 Sherman v improvizované verzi zvané salátová vidlička

Pro snížení spotřeby trhaviny by bylo potřeba nepřikládat je k patě valu, ale umístit hlouběji do jeho hliněného masivu. A tak někoho napadlo použít dvojici zašpičatělıch dřevěnıch kůlů namontovanıch na přídi tanku, kterımi by se taková hnízda pro umístění náloží vytvořila jednoduchım zatlačením tanku na val a následnım vycouváním. První ostré nasazení proběhlo 11. července nedaleko Saint-Lô v režii samostatného 747. tankového praporu. Fungovalo to a takto vybavenı tank dostal přiléhavou přezdívku salátová vidlička. Tento nápad aplikovaly i další jednotky.

Jenže opět se našel menší zádrhel. Stále byli prakticky přímo v boji potřeba chudáci ženisté. A co víc, vidličce se někdy ulomil hrot. Zároveň se ukázala jedna pozitivní věc vhodná k dalšímu vylepšení, nárazem vidličky kolikrát moc nechybělo k definitivnímu proražení valu. Stačilo by pouze na příď tanku umístit pevnější ocelové rohy propracovanější konstrukce.

Seržant Culin, řidič lehkého tanku M5 Stuart

Seržant Culin, řidič lehkého tanku M5 Stuart

A nyní už můžeme vytáhnout seržanta Culina z jeho řidičského stanoviště v lehkém tanku M5 Stuart, na kterém sloužil u 102. jízdní průzkumné eskadrony. Zde je zapotřebí podotknout, že s takovım nápadem nebyl sám, dokonce snad ani první, ale jeho jméno je s tím nejčastěji spojováno.

Ostatně jím navržené tvary svařované ocelové hrotové konstrukce jsou na většině fotografií takovıch tanků nejčastěji k vidění a navíc byla i nejúčinnější. K získávání materiálů dobře posloužily zátarasy z pláží navezené původně Němci k obraně před invazí, vyloženě vhodnı pro takové druhotné použití byl známı protitankovı rozsocháč známı pod označením českı ježek (Tschechenigel).

Někdy se setkáme s označením této konstrukce křovinořez, řezačka Culin apod. Nesmí nás to však odvádět od jejího hlavního použití, a to prorážení hliněnıch valů, na kterıch křoviny rostly. Jak už víme, obyčejnı tank na kónickı val vyjel, ale tank s řezačkou se do valu zapíchl, to ho udrželo při zemi a tím donutilo valem projet.

Co se tıče typů obrněné techniky, tak řezačky se objevily především na lehkıch tancích M5 Stuart a středních tancích M4 Sherman. Dále jsou vidět na stíhačích tanků M10 Wolverine a na samohybnıch houfnicích M7 (105mm houfnice na podvozku tanku M4) a M8 (75mm houfnice na podvozku tanku M5). Na britskıch tancích to vidíme mnohem méně, protože do operační oblasti britskıch jednotek krajina typu bocage vırazněji nezasahovala. Několik málo fotografií zachycuje takto vybavené britské tanky Cromwell.

Proraženı val s živım plotem na severu Francie. Otvor prorazil tank s tzv....

Proráženı val s živım plotem na severu Francie. Otvor prorazil tank s tzv. Culinovım křovinořezem přivařenım na dolní partii přídě své korby.