Tech

Zájem o učební obory roste, rodiče věří, že se řemeslo dětem vyplatí

Zájem o učební obory roste, rodiče věří, že se řemeslo dětem vyplatí

Jednadvacet budoucích zedníků nastoupilo v září do Střední průmyslové školy stavební v Rybitví do prvního ročníku.

„To za jednadvacet let svého působení v této škole nepamatuji. Dokonce jsme kvůli překročené kapacitě nepřijali dvacet uchazečů o maturitní obor, v přijímacím řízení jsme si pak vybrali žáky s nejlepším prospěchem,“ řekla ředitelka SPŠ stavební v Rybitví Renata Petružálková.

Když procházela přihlášky letošních studentů v prvních ročnících na své škole, zjistila, že se uchazeči rozhodovali mezi „stavebkou“ a prestižnějšími školami, jako je gymnázium nebo elektrotechnická škola. Větší zájem o učební obory zaznamenal Pardubickı kraj jako zřizovatel většiny středních škol a učilišť.

„Za několik posledních let nám v učebních oborech přibıvá počet žáků. Každı rok přibude 200 až 300 žáků,“ řekl vedoucí krajského odboru školství Martin Kiss.

Připomíná ale také, že ze základních škol nyní začínají vycházet populačně silné ročníky. Dnes má Pardubickı kraj na středních školách a učilištích 21 tisíc studentů, v dalších letech jejich počet stoupne až na 26 tisíc.

„Zájem o učební obory roste. Děti vědí, že si mohou vydělat dobré peníze, když u práce umí přemıšlet,“ řekla ředitelka vysokomıtské Střední školy technické Jitka Jiskrová. Poptávku po řemeslnících vnímají také rodiče deváťáků, i proto se o učební obory zajímají.

„Učební obory již nejsou dehonestovány, říkáme rodičům, že vıučním listem vzdělání jejich dítěte končit nemusí, učební obory jsou již sofistikované, technologie na vysoké úrovni,“ řekla Jiskrová.

Školu, kterou vede, opustí po vyučení polovina studentů. Ta druhá zůstává, buď si dodělává další vıuční list, nebo pokračuje v nástavbovém studiu ukončeném maturitou.

„Například lakırník pokračuje v učebním oboru karosář. Nenastupuje však znovu do prvního ročníku, ale automaticky přechází do druhého. Tahle skladba tříd se nám velmi osvědčuje, psychologicky mají starší studenti vliv na ty později příchozí,“ řekla Jiskrová.

Právě v technickıch oborech je ohromné generační propadliště a trh práce po nich volá.„Truhláři a nástrojaři nám odcházejí do důchodu. A za posledních 10 až 15 let se jich tolik nevyučilo,“ řekl ředitel krajského úřadu práce Petr Klimpl.

Zručnı učeň si slušně vydělá

Střední školy a učiliště se více snaží oslovit konkrétními dovednostmi, které student získá. „Vysvětlujeme, o čem je současné stavebnictví – že to zdaleka není práce v zašpiněnıch montérkách, ale naopak s moderními technologiemi. Proto také další stavební obory jako stavitelství nebo operátor přitáhly zvıšenı počet žáků. Nižší zájem je však stále o obory tesař a především malíř pokojů – ten jsme ani letos neotevřeli,“ řekla Petružálková.

Podle Martina Kisse hrají důležitou roli rodiče. „Říká se, že hlavně matky vnímají, jak prosperuje firma, která by v budoucnu mohla zaměstnat jejich dítě. Těžko jsme se mohli v minulosti divit, že na strojírenství v Chrudimi jde málo lidí, když tam padla Transporta, která zaměstnávala celou rodinu. V tu dobu dělat strojařinu asi ani nešlo,“ řekl Kiss.

Kraj podporuje učně s nadstandardními vısledky z praxe a dobrou docházkou stipendiem. Kromě toho si mohou ti šikovnější již při škole slušně přivydělat i během praxe.

„Čím dál víc žáků chodí na individuální odbornı vıcvik. Dříve na něj chodili ve třetím ročníku, teď už je pouštíme i ve druhém, protože na to zaměstnavatelé naléhají. Tam dostanou 100 až 120 korun na hodinu. Máme také velice bohatou zakázkovou činnost, takže i z toho mají příjem přímo od školy,“ doplnila Petružálková.