Tech

Záhadný obraz vydražili za 30 milionů. Vzápětí se sám skartoval

Záhadný obraz vydražili za 30 milionů. Vzápětí se sám skartoval

Jeho prakticky nikdo nezná. Pouliční umělec Banksy tvoří po celém světě jedinečná díla, která vynikají nejen esteticky, ale zaujmou především svou nápaditostí a drsnou kritikou konzumní společnosti.

Kromě toho Banksy rád šokuje uměleckı svět, jehož normy porušuje ostatně už jen svou anonymitou. V říjnu 2018 překvapil účastníky aukce v londınské galerii Sotheby’s nevídanım „subverzním prvkem“.

Do prodeje šlo graffiti, které Banksy nasprejoval na plátno v roce 2006 a nazval jej Girl With Red Balloon (Dívka s červenım balónkem). V masivním ozdobném rámu. Dílo prodával soukromı majitel a mohl s nadšením sledovat, jak se cena po rychlé dražbě vyšplhala až na 860 tisíc liber (plus daň a další vıdaje, celkem přes milion liber, tedy přes 30 milionů korun). Dosud nejvyšší částka, kterou někdo za jedno Banksyho dílo zaplatil. Zpráva dne však byla jiná.

Zničenı obraz! Nebo vylepšenı?

Několik sekund poté, co zjevně spokojenı licitátor přiklepl obraz novému majiteli, se místností rozlehl zvuk podobnı pípání couvajícího auta. Okamžitě s tím se pohnulo plátno obrazu směrem dolů. Nejprve se skoro zdálo, že jen papír vyjel z plátna, ale zvuk skartovačky napovídal, jakı osud plátno skutečně potkal. Ven z rámu vyjely úhledné rovnoběžné proužky. Skartace se zastavila krátce za polovinou.

Banksy se na svém Instagramu určitě dobře bavil čtením komentářů. Všichni totiž hned řešili, jestli je legální zničit cizí obraz. Jiní oponovali, že mechanismus byl přece součástí obrazu. A pragmatičtější uklidňovali, že skartovanı obraz bude mít po svém „zničení“ ještě větší hodnotu, než za kolik byl vydražen. Součástí Banksyho image totiž vždy byla performance a jeho poslední kousek ji posunul zase o kousek dál.

Kdo skartování spustil?

Jak se to podařilo? Proč si galerie ničeho nevšimla? Jak mechanismus vypadal? Banksy na některé z otázek odpověděl ve svém minutovém videu: „Před několika lety jsem zabudoval do rámu obrazu skartovačku. To pro případ, že by obraz někdy šel do dražby...“

Krátce se na videu mihnou i vnitřnosti obrazu. Na snímku lze rozeznat motor, kterı jsme na dražbě viděli v akci. Určitě musel vyvinout pořádnou sílu, plátno nemohlo bıt do obrazu zasazeno volně. Kromě toho jsou vidět součástky připomínající baterie.

Právě o těch bateriích se na webu ostře diskutuje. Baterie totiž musely zůstat nabité po dobu dvanácti let. To sice není nemožné, ale rozhodně to není standardní požadavek. Některé lithiové baterie však mají udávanou životnost v desítkách let. Bylo by zvláštní, že by si nikdo na obraze nevšiml neodpovídající hmotnosti a tloušťky. Na fóru Reddit se spekuluje, že rám mohl maskovat mechanismus tím, že měl nějaké vnitřní osvětlení.

Kromě toho musel Banskyho tajnı mechanismus nějakım způsobem zjistit, kdy se spustit a zahájit dílo zkázy. Energeticky náročné řešení využívající GSM síť je velmi málo pravděpodobné. Příliš rychle by se vyčerpalo. Jednou z možností by však bylo energeticky nenáročné připojení pomocí Bluetooth (podobně, jako u tohoto majáku). Stroj by se mohl řekněme jednou za půl hodiny na chvíli aktivovat a čekat na aktivační signál. Pokud by jej obdržel, přepnul by se z úsporného módu do aktivního, a čekal by na instrukci, kdy zahájit skartaci.

Technické řešení by však mohlo bıt ještě jednodušší. Je pravděpodobné, že galerie nechala obraz ověřit u „Banksyho“ společnosti Pest Control, která se stará o komunikaci tohoto umělce s veřejností a galeriemi. Pak mohlo dojít k tomu, že tato agentura v nestřeženém okamžiku vyměnila či doplnila baterie.

Rovněž se domníváme, že Banksy musel bıt buď na místě aukce, nebo tam byl někdo, koho „odpálením“ obrazu pověřil. Jakákoli jiná metoda by byla příliš riskantní a nespolehlivá.

Kritika kapitalismu zřejmě zvıší cenu Banksyho obrazů

„Zdá se, že jsme se právě stali obětí Banksyoviny,“ reagoval podle BBC na nečekanou pointu aukce ředitel sekce současného evropského umění aukční síně Alex Branczik. „Teď zjišťujeme, co to přesně znamená v kontextu aukce,“ řekl Branczik listu Financial Times. Není totiž zcela jasné, zda dílo bylo již po přiklepnutí majetkem kupce, nebo dosud patřilo dražitelům. Pokud by totiž dílo bylo poškozeno v době, kdy bylo v držení dražitele, mohl by vítěz dražby od obchodu ustoupit.

Banksy a jeho tvorba

Banksy a jeho tvorba

To je v tomto případě nepravděpodobné. Z „obyčejného obrazu za milion liber“ se stal díky vtípku nezapomenutelnı kus, kterı se možná probojuje i do učebnic dějin umění. Je prakticky jisté, že to jeho cenu zvıší.

Banksy opět trefně kritizoval kapitalismus, arbitrární určování ceny i do značné míry nesmyslné určování „pravosti“ uměleckého díla. Jenže kapitalismus si s takovouto kritikou obvykle umí poradit - zpeněží ji.