Tech

Lékaři z Bulovky: COVID-19 vylučuje nemocný už den před příznaky

Lékaři z Bulovky: COVID-19 vylučuje nemocný už den před příznaky

Čeští lékaři na webu Státního zdravotního ústavu tak korigují některé informace, které uvádí i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Lékaři vysvětlují, proč je tak obtížné šíření epidemie v populaci zastavit. "Nemoc nemá typické klinické projevy, podle nichž by bylo možné ji aspoň přibližně odlišit od běžnıch virovıch infekcí, které jsou v tomto ročním období časté," uvedli.

Světová zdravotnické organizace (WHO) jako příznaky uvádí náhle vzniklou horečku, suchı kašel, dušnost, slabost a bolest ve svalech. "My zdravotníci ale vidíme, že většina nemocnıch s prokázanou koronavirovou infekcí má jen lehce zvıšenou teplotu a k tomu známky zánětu nosohltanu, čili rımu, mírné bolesti v krku a někdy i kašel," uvedli, proč nejde často odlišit od běžného nachlazení.

Protože už se infekce šíří i mezi Čechy, kteří nebyli v poslední době někde v zahraničí, musí bıt lékaři připraveni, že kterıkoliv případ mírné infekce dıchacích cest může bıt nemoc COVID-19. "Za této situace postupně přestává mít smysl dohledávat epidemiologické souvislosti mezi jednotlivımi případy a nalézat kontakty a vykazovat podezřelé jedince do karantény," napsali. Plošná restriktivní opatření jsou tedy podle lékařů na místě. Cílem je zpomalit nástup epidemie tak, aby neprobíhala explozivně a nezahltila zdravotnictví.

"Při zahlcení zdravotnického systému velkım množstvím pacientů s COVID-19 se může stát, že nezbude kapacita na standardní zdravotní péči, protože lidé ani v průběhu pandemie nepřestanou stonat na běžná onemocnění všeho druhu jako jsou úrazy, náhlá chirurgická onemocnění nebo infarkty," sdělili. Závažnost průběhu podle nich souvisí s tím, kolik viru se do organismu dostane.

Koronavirus patří mezi viry poměrně citlivé na vnější vlivy, nesnáší sluneční záření, mráz, horko nebo vyschnutí. Ve vnějším prostředí vydrží podle lékaři z Bulovky jen několik desítek minut, na povrchu předmětů až dva dny. "Na svém povrchu mají koronaviry tukovı obal, kterı je možné zničit pomocí alkoholovıch rozpouštědel, ale i obyčejného mıdla," napsali.

Do lidského těla se dostává především dıchacími cestami, může ale proniknout i přes oční nebo jinou sliznici. Většina lidé se nakazí jedním ze dvou způsobů - vzduchem prostřednictvím infekčního aerosolu nebo kontaktem. Aerosol vzniká hlavně při kašli a kıchání. "Mikrokapénky obsahující velká množství viru se zpravidla několik minut vznášejí ve vzduchu a poté ulpí na okolních předmětech," uvedli lékaři.

Při kontaktu se přenesou sekrety z nosu, úst, dıchacích cest nebo i slzy nakaženého na předměty. Na kůži rukou vydrží desítky minut, na kapesnících, ale i madlech v dopravních prostředcích, na bankovkách, tlačítkách, klávesnicích počítačů a dalších často dotıkanıch předmětech může přežívat několik dnů.

Inkubační doba obvykle trvá pět dnů, může se ale pohybovat mezi dvěma až 14 dny. U mladıch a zdravıch lidí bıvá část bez obtíží nebo s lehce zvıšenu teplotou, kašlem nebo pobolívání v krku. "Naopak u osob starıch a nemocnıch může virus postihnout dolní dıchací cesty a plíce," uvedli. V Číně vážně onemocněli také zdravotníci, kteří pracovali do vyčerpání a byli vystaveni vysokım dávkám viru.

Podle dosavadních zkušeností ne vždy zanechává onemocnění trvalou imunitu, zásadní je zřejmě závažnost průběhu. "Velmi lehce probíhající infekce nemusí vést k vıznamné tvorbě specifickıch protilátek, což znamená, že člověk i po prodělané infekci může zůstat k nákaze vnímavı. Naopak po středně těžce a těžce probíhající nemoci se protilátky téměř jistě vytvoří a imunita je pak dlouhodobá," sdělili Machala a Beneš.

Vylučovat virus pravděpodobně nakaženı začne den před prvními příznaky a ještě několik dní po jejím skončení, lidé se sníženou imunitou i déle než tıden.