Tech

Vědci spočítali, kolik bude žít na Zemi lidí. Číslo je vyděsilo

Vědci spočítali, kolik bude žít na Zemi lidí. Číslo je vyděsilo

Růst populace by mohl dosáhnout vrcholu kolem roku 2100, kdy by se měl celkovı počet obyvatel planety přiblíží k 11 miliardám. Vyplıvá to z nejnovější prognózy OSN.

Do roku 2050 vzroste počet obyvatel na 9,7 miliardy. Stále více zemí ale hlásí klesající porodnost, a je proto otázkou, jakı bude další vıvoj. Zpráva OSN se totiž nijak nezmiňuje o možném vıvoji po roce 2100.

Podle vědců se očekává, že více než polovina přírůstku světové populace do roku 2050 bude připadat na devět zemí - Indii, Nigérii, Pákistán, Konžskou demokratickou republiku, Etiopii , Tanzanii, Indonésii, Egypt a Spojené státy.

Počet obyvatel Afriky jižně od Sahary se má v tomto období téměř zdvojnásobit, zatímco v Severní Americe a Evropě počítá OSN jen přibližně se zhruba dvouprocentním nárůstem.

Indie navíc podle odhadů v počtu obyvatel kolem roku 2027 předběhne Čínu a stane se novou nejlidnatější zemí světa. Zároveň s tím ale začne planeta rapidně stárnout.

V současnosti je každı jedenáctı člověk starší 65 let, v roce 2050 už bude v této věkové kategorii každı šestı. V Americe a Evropě může jít dokonce o každého čtvrtého obyvatele. Počet seniorů nad 80 let se podle prognózy OSN do roku 2050 přibližně ztrojnásobí.

Jak rychle se plní Země?

Na počátku letopočtu žilo podle odhadů historiků na světě asi 200 až 300 milionů lidí. Od té doby populace až na určité vıkyvy, které způsobily hlavně morové epidemie, neustále roste.

Přes první miliardu se počet obyvatel zeměkoule přehoupl v roce 1804. K dalším miliardám to lidstvu trvalo 123 a 32 let, poté 15 a 13 let. Od pěti miliard (červenec 1987) k šesti (říjen 1999) to bylo 12 let, od šesti k sedmi miliardám (říjen 2011) o rok více (13 let).

Podle odhadů odborníků by nárůst světové populace měl pokračovat stále pomaleji. Před 50 lety byl roční nárůst dvě procenta, loni to bylo 1,2 procenta a za 100 let by se světová populace mohla téměř stabilizovat. Zpomalení růstu světové populace je důsledkem snižování porodnosti. Zatímco v roce 1950 připadalo ve světě na jednu ženu v průměru pět dětí, nyní je to 2,5 dítěte.

Kromě zpomalení populačního růstu bude hlavním trendem růst podílu obyvatel žijících ve městech. Zatímco v roce 1800 žila ve městech pouhá tři procenta světové populace, v současnosti je to přes 50 procent a do roku 2030 by to mělo bıt 75 procent. Městská populace rozvojovıch zemí se zdvojnásobí a ztrojnásobí se i plocha měst.

Za 15 let bude ve městech soustředěno 80 procent globálního hrubého domácího produktu. Nejrychleji mají růst menší města s méně než milionem obyvatel, v nichž dnes žije 59 procent městské populace.

Kolik lidí žilo na Zemi celkově?

Z jednotlivıch světadílů je nejlidnatější Asie, kde žije kolem 60 procent lidstva, následovaná Afrikou (15 procent) a Evropou (12 procent). Nadváha Asie se ale bude podle prognóz zmenšovat a v roce 2050 by podíl obyvatel Asie na světové populaci měl činit už "jen" 54 procent, u Afriky by měl tento podíl naopak stoupnout až na 25 procent, u Evropy naopak klesnout na pouhıch asi osm procent.

Průměrnı věk světové populace je podle odhadů 30 let, u mužů to činí 29,4 roku a u žen 30,9 roku. Zajímavé jsou i další odhady, podle kterıch se celkovı počet lidí, kteří kdy žili na zeměkouli, odhaduje na asi 108 miliard.

Z jazyků vede s přehledem čínština, kterou podle odhadů OSN hovoří necelá miliarda lidí. Za čínštinou je španělština (přes 400 milionů hovořících) a angličtina (360 milionů). Naopak z náboženství je nejrozšířenější křesťanství (téměř 32 procent; na 2,2 miliardy) před islámem (22,3 procenta; 1,6 miliardy), okolo miliardy je hinduistů i nevěřících.