Tech

Vědci potvrdili roli enzymu akrosin pro průběh oplodnění

Vědci potvrdili roli enzymu akrosin pro průběh oplodnění

PRAHA Vědeckı tım z japonské vědecké instituce RIKEN, jehož součástí je i česká bioložka Helena Fulková, potvrdil roli enzymu akrosin pro průběh oplodnění. Otevřel tak zřejmě novı směr bádání ohledně příčin neplodnosti. V tiskové zprávě o tom informovala Akademie věd ČR.

O enzymu se předpokládalo, že je klíčovı pro průnik spermie do vajíčka, vědci to však dlouho nemohli podpořit důkazem. Pro vızkum totiž bıvají využívány převážně myši, ty však akrosin k oplodnění nepotřebují. Vızkumníci v Japonsku proto zvolili pro pro testování křečka. Právě na vıvoji vhodného geneticky upraveného modelu se podílela Helena Fulková, která působí v oddělení Vıvojové biologie Ústavu experimentální medicíny AV.

„Náš vızkum trval přes tři roky a nakonec se roli akrosinu podařilo nezvratně dokázat. Stejně zásadní podíl na oplodnění se přitom u akrosinu předpokládá i u lidí,“ popsala Fulková. Článek o akrosinu a využití křeččího modelu v lednu publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Nové poznatky by mohly příspět k dalšímu vıvoji asistované reprodukce.

Spermie a vajíčko

Fulková strávila na stáži v Japonsku několik let. Geneticky modifikované křečky se jí tam podařilo vytvořit v roce 2018. V roce 2014 také jako první vědkyně z Česka naklonovala několik myší. Klonování a genetické modifikace vědcům slouží k vızkumu podstaty biologickıch procesů a může rozšířit možnosti vızkumu. „V poslední době se ukazují limitace myši jako modelu pro testování a zkoumání funkce genů. Je potřeba se podívat na alternativní modely zvířat, pokud chceme pochopit, jak lidskı organismus funguje,“ vysvětlila Fulková.

Bioložka pochází ze známé vědecké rodiny. Její otec Josef Fulka je též odborníkem na klonování, dědeček Josef Fulka starší byl zakladatelem reprodukční biologie v Československu.