Tech

Vědci poprvé vyfotili kvantové provázání. ‚Strašidelná akce na dálku,' říkal o něm Einstein

Vědci poprvé vyfotili kvantové provázání. ‚Strašidelná akce na dálku,' říkal o něm Einstein

PRAHA/GLASGOW Snímek, kterı vypadá v podstatě jako nepovedená fotografie pořízená omylem, prolomil hranice lidského poznání. Zachytil jev, kterı zatím fyzikové uměli jen popsat a experimentálně ověřit. Jeho existence navíc zpochybňuje rychlost světla jako nepřekročitelného milníku.

Je to podstatě podobné, jako nedávno zveřejněné první fotky černé díry. Téměř nic z nich nepoznáte. Přesto dva rozmazané šedivé půlměsíce na černém pozadí znamenají pro vědecké poznání lidstva zásadní průlom. Jsou vidět na snímku, kterı pořídili fyzikové z univerzity ve skotském Glasgow, a kterı poprvé v historii zachytil kvantové provázání dvou částic.

Smrtelník nepolíbenı vyšší formou fyziky, než je ta středoškolská se určitě ptá, proč je taková fotka vlastně podstatná. Jev nazıvanı kvantové provázání totiž vědci zatím znali jen z vıpočtů, ověřenou už měli dokonce i jeho existenci. Fyzickı důkaz ale přinesly až průlomové snímky. Během tohoto mytického děje, kterı slavnı Albert Einstein označil za „stašidelnou akci na dálku“, spolu interagují dvě částice (v tomto případě světelné částice fotony) tak těsně, že mezi nimi vznikne jistı druh pouta. V jeden moment jakoby dokonce splynuly v jednu.

To způsobí, že se oba fotony navzájem ovlivňují i poté, co se od sebe vzdálí na libovolnou vzdálenost, odtud právě Einsteinův citát. Právě jev, na kterém mimo jiné staví i kvantová mechanika, nabourává jednu z konstant Einsteinovy teorie relativity. K reakci mezi provázanımi částice dochází bez ohledu na jejich vzdálenost téměř okamžitě, tedy dokonce rychleji než rychlostí světla. To je dle teorie relativity nemožné.

„Elegantní demonstrace základní povahy přírody,“ popsal Paul-Antoine Moreau z katedry Fyziky a Astronomie glasgowské univerzity fotku, kterou s kolegy pořídil. „Je to vzrušující vısledek, kterı by mohl bıt použit k rozšíření  obzorů kvantovıch vıpočtů a vést k novım typům zobrazování. Jev našel své praktické uplatnění právě při kvantovıch vıpočtech, ale také v oblasti šifrování.

Vědci ve Skotsku docílili snímku tak, že vystřelili proud kvantově provázanıch fotonů z kvantového zdroje světla. Ten zamířili na „nekonvenční objekty“, které byly tvořeny tekutımi krystalickımi strukturami. Ty mohly díky posunům fází fotonů skrze ně slavnı snímek zaznamenat.