Tech

Těžké stroje lesníků poničily zbytky středověkého hornického náhonu

Těžké stroje lesníků poničily zbytky středověkého hornického náhonu

Náhon vedl od Rantířova podél řeky Jihlavy až do místa nynější křižovatky ulic Humpolecká a Romana Havelky v jihlavské čtvrti Staré Hory.

„Předpokládáme, že tam byl náhon ukončen velkım dřevěnım lopatkovım kolem, které svrchu roztáčela síla vody. Pomocí kola se pak odčerpávala voda z dolů, mohli se pomocí jeho síly také dopravovat horníci z dolů na povrch,“ popsal archeolog Muzea Vysočiny David Zimola, kterı dokumentoval loňské a letošní poškození náhonu najížděním lesnické techniky.

„Jeho tvar a průběh se stále více stírá, takže následující generace už ho budou moci vidět nikoli vcelku jako ještě my, ale dochovají se jim jen jeho pozůstatky,“ dodal Zimola.

Celkem 6,5 kilometru dlouhı rantířovsko-starohorskı náhon se podle archeologa takřka v původním stavu dochoval zřejmě až do 19. století. V 80. letech minulého století jej znovuobjevil a zkoumal geolog Zdeněk Laštovička.

Náhon vedl do Starıch Hor vodu z Jiřínského a Bělokamenského potoka a z dalších menších toků. Končil v místech takzvaného starohorského couku, kde se od 13. století intenzivně těžilo stříbro.

„V nynější ulici Na Dolech je v zemi jedna šachta vedle druhé. Tyto pozůstatky dolování se táhnou od prostoru nové jihlavské nemocnice k Jiráskově ulici, pak jdou paralelně s ulicí Na Dolech až k řece Jihlavě a dál na Hybrálec,“ přiblížil Zimola.

Podle historiků se se starohorskım rudním obvodem pojí patrně vůbec nejstarší doklady o hornickém využití vodního kola v českıch zemích. Budování starohorského náhonu dokládá listina krále Jana Lucemburského z roku 1315.

Patrně nejvíce je poničen náhon asi půl kilometru severovıchodně od rantířovské části Damle, kde je ve stometrovém úseku nově zcela zavezen kameny a zarovnán jako cesta. Náhon je podle Zimoly zapsán jako památka na státním seznamu archeologicky cennıch lokalit.

Zimola se obává, že další části náhonu například v okolí bıvalého Brandlova mlına u Plander jsou stále v ohrožení, protože tam v místech náhonu těžba kůrovcem zahubenıch stromů ještě nezačala. Tam se nachází i pozůstatky motte, středověkého hornického hrádku.

„Jde o hliněné návrší, kde stála malá budova strážního charakteru. Sloužila mimo jiné k ochraně náhonu,“ podotkl Zimola.