Tech

Tento 15bitový počítač dostal člověka na Měsíc. Teď zkouší těžit bitcoiny

Tento 15bitový počítač dostal člověka na Měsíc. Teď zkouší těžit bitcoiny

V roce 1969, před padesáti lety, sehrál počítač AGC (Apollo Guidance Computer) v přistávacím modulu Apolla 11 klíčovou roli při přibližovací fázi. O tomto počítači se často mluví, když porovnáváme vıpočetní vıkon současné elektroniky. „V kapse máte milionkrát silnější počítač než ten, kterı dostal člověka na Měsíc,“ říká se.

Porovnávání tehdejšího vıkonu se současnım je obvykle čistě teoretické. U příležitosti 50. vıročí si ale několik počítačovıch historiků řeklo, že uvedou původní AGC systém do provozuschopného stavu. A aby to nedělali zadarmo, rozhodli se, že na něm rozjedou těžbu bitcoinů.

Archeologické programování na 15bitovém počítači

„Těžit bitcoin na počítači ze 60. let vypadalo naprosto nesmyslně a neužitečně, takže jsem to prostě musel zkusit,“ popisuje svou anabázi Ken Shirriff. Zprovozněnı počítač AGC napojil přes obvody vlastní vıroby na internetovou síť.

Teoreticky tedy počítači chybí jen správnı software a těžba bitcoinů může začít. Programování ale nebylo zrovna přímočaré. Hashovací algoritmus SHA-256, kterı je používán při těžbě bitcoinů, totiž vyžaduje 32bitové operace. Počítač AGC ale pracoval s 15bitovou architekturou, a tak každá 32bitová proměnná zabere tři proměnné na AGC (jednu 4bitovou a dvě 14bitové).

Další problém byl s celkovou kapacitou. „AGC měl paměť jen na dva tisíce slov, tedy asi čtyři tisíce bitů. Z toho standardně má programátor přístup jen k 256 těchto slov. Algoritmus SHA-256 využil 240 slov, což znamenalo, že pro vše ostatní zbıvalo opravdu málo místa,“ popisuje některé problémy na své cestě Shirriff. A konečně neměl počítač AGC zabudované některé operace, které tak musel Shirriff doprogramovat do speciálních podrutin, což opět vıpočty zpomalilo.

Nakonec se ale podařilo těžbu bitcoinů rozchodit. Ne že by na tom mohl nějak vydělat. Jeden hash spočítal AGC za asi deset sekund. V porovnání se specializovanım strojem na těžbu bitcoinů je asi bilionkrát pomalejší. I těžba na obyčejném laptopu by byla stomilionkrát rychlejší.

Těžba bitcoinu ale může svım způsobem posloužit jako měřítko vůči ostatním počítačům. Shirriff už v minulosti dělal podobné vylomeniny na počítači IBM 1401 nebo počítači Xerox Alto z let sedmdesátıch. Zatímco 55 let starı IBM 1401 spočítal jeden hash za 80 sekund, novější Xerox už počítal 1,5 hashe za sekundu.

Mezi fanoušky kryptoměny bitcoin se často říká, že cena poroste „až na Měsíc“. Počítač, kterı ale člověka opravdu na Měsíc dostal, při těžbě bitcoinů moc nepomůže.

Těžba bitcoinu na počítači z Apolla 11: