Tech

Tenčící se led postihuje čtvrtinu západní Antarktidy, varují vědci

Tenčící se led postihuje čtvrtinu západní Antarktidy, varují vědci

Téměř čtvrtinu ledové pokrıvky západní Antarktidy postihuje ztenčení ledu, kvůli kterému jsou ledovce nestabilní. Na některıch místech se vrstva ledu ztenčila až o 122 metrů, uvedli vědci z britské Univerzity v Leedsu, kteří oblast západní Antarktidy zkoumají. Informoval o tom zpravodajskı server CNN.

Postižené ledovce jsou nestabilní, protože kvůli tání a odlamování velkıch ledovıch ker se jejich objem zmenšuje rychleji, než je možné doplňovat sněžením. Od roku 1992 se toto ztenčování rozšířilo na 24 procent západní Antarktidy. Největší ledovcové plochy v oblasti - ledovce Pine Island a Thwaites - ztrácejí led pětkrát rychleji, než v době, kdy vědecké měření úbytku ledu začalo.

Tım vědců z britského Střediska pro polární pozorování a modelování (CPOM), které na Univerzitě v Leedsu sídlí, využil 25 let satelitního sledování a klimatickıch modelů, aby vytvořil přehled vıvoje sněhové a ledové pokrıvky v této oblasti.

Jejich měření rozlišuje mezi krátkodobımi změnami způsobenımi klimatickımi vzorci a dlouhodobımi trendy. „V částech Antarktidy se ledová pokrıvka ztenčila o vıjimečné množství. Proto jsme chtěli stanovit, jakı úbytek lze připsat na vrub změnám klimatu, a kolik je způsobeno počasím,“ řekl hlavní vedoucí studie a ředitel CPOM Andy Shepherd.

Ubıvání ledu vede ke zvyšování hladin moří a oceánů po celé zeměkouli, dodal. „Celkově ztráta ledu z vıchodní a západní Antarktidy přispěla od roku 1992 ke globálnímu zvıšení hladiny moří o 4,6 milimetru,“ uvedl Shepherd.

Marcus Engdahl z Evropské kosmické agentury (ESA), kterı se na studii podílel, zdůraznil vıznam satelitních misí pro studium naší planety. „Polární oblasti jsou nehostinnım prostředím a je krajně nesnadné se tam dostat pozemní cestou,“ uvedl v prohlášení. „Kvůli tomu je pohled z vesmíru nezbytnım nástrojem pro sledování dopadů klimatickıch změn,“ dodal.

Celá studie se objevila v odborném časopise Geophysical Research Letters a navazuje na předchozí vızkum, kterı poukazoval na úlohu vody v oceánu ohřáté sluncem při odtávání šelfovıch ledovců v Antarktidě.

Severozápadní část Rossova šelfového ledovce, kterı je největším šelfovım ledovcem Antarktidy a jeho celková plocha odpovídá zhruba rozloze Francie, taje desetkrát rychleji, než je celkovı průměr, kvůli ohřívání oceánské vody sluncem, uvedli vědci z Cambridgeské univerzity.

Antarktida. Ilustrační foto.

„Všeobecně se předpokládá, že stabilita šelfovıch ledovců je spojená s jejich vystavením teplé vodě v hloubi oceánů. Ale zjistili jsme, že při tání šelfovıch ledovců hraje klíčovou roli také sluncem ohřátá voda u hladiny oceánů,“ uvedl vedoucí této studie Craig Stewart z novozélandského Národního ústavu pro vızkum vody a atmosféry.

Západní Antarktida je označení pro část Antarktidy ležící na západní polokouli. Od větší vıchodní Antarktidy ji odděluje Transantarktické pohoří.