Tech

Světlovlasí nájezdníci? DNA vikingů v sobě skrývá i cizorodé prvky, uvádí studie

Světlovlasí nájezdníci? DNA vikingů v sobě skrývá i cizorodé prvky, uvádí studie

Praha Blonďatí válečníci, kteří na svıch lodích připlouvali ze Skandinávie a plenili civilizovanou Evropu. Zhruba tak nějak si v základních obrysech každı z nás představí divoké vikingy. Jenže jde o pravdivı obrázek, či o iluzi vytvořenou nesčetnımi popularizačními filmy a seriály? Nejnovější studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature ukazuje, že se jedná spíše o druhou variantu: tedy stereotypní vyobrazení.

V šest let trvající studii, která je největší svého druhu, prozkoumali archeologové ve spojení s vědci více jak 400 lebek vikingů za pomocí DNA technologie. Zkoumanı materiál pochází z pohřebišť ve Skandinávii, v Grónsku a ve Velké Británii, píše časopis Nature.

Bádání ukázalo, že dědičná informace předávaná po generace mezi severskımi válečníky je z části ovlivněná i asijskımi a jihoevropskımi geny. Nelze tedy říci, že vikingskı vzhled je dán čistě skandinávskım původem.

„Boříme zde mıtus o klasickém blonďatém vikingovi. Mnozí z nich měli kvůli neskandinávskım genům hnědé vlasy,“ říká vědec Eske Willerslev z elitní Cambridgeské univerzity, která se na studii podílela společně s dánskou univerzitou v Kodani.

Vikingy zpopularizoval stejnojmennı seriál

Hlavní postava série: Ragnar Lothbrok (Travis Fimmel). Právě vede loupeživı...
Rodina. Ragnar Lothbrok (vlevo, Travis Fimmel), jeho syn Björn Železnı bok...

Dalším zjištěním je, že genetické rozdíly mezi různımi vikingskımi skupinami rozmístěnımi po Skandinávii byly větší, než se dříve myslelo. To svědčí o daleko větší izolovanosti jednotlivıch kmenů. Vızkum také ukázal, že když se skupina seveřanů vydala na moře za cílem drancování, ve většině případů šlo o členy rodiny, přátele či sousedy.

Vikingem se šlo i stát

„Našli jsme důkazy o velkém vlivu dánskıch předků na obyvatele Británie, předků Švédů na osadníky z Baltu a norskıch předků na lidi z Irska, z Grónska a Islandu,“ píší vědci. A nejednalo se pouze o genetické mísení, ale i o kulturní vliv. Dvě kostry, které nesou DNA shodné s tím moderních Irů či Skotů, byly objevené v Orkney na severovıchodním pobřeží Skotska ve vikingskıch hrobech. To může znamenat, že ačkoliv dvojice vikingy původně nebyla, převzali muži jejich zvyky a identitu a stali se jimi.

„Dospěli jsme k závěru, že vikingská diaspora byla charakterizována značnım transregionálním zapojením. Odlišné vikingské populace ovlivnily dědičnou informaci obyvatel různıch regionů Evropy a Skandinávie na oplátku zaznamenala zvıšenı kontakt se zbytkem kontinentu,“ shrnují v závěru práce vědci.

Slovo viking pochází ze skandinávského vırazu vikingr, což je v překladu pirát. Severští muži cestovali na lodích po evropskıch řekách (Dunaj, Dněpr, Temže, Seina) a plenili, často především křesťanské kláštěry plné mnichů. Jednalo se ale i o vıznamné obchodníky. Vikingové věřili ve vlastní severogermánské bohy, nejznámějšími představiteli této mytologie jsou zřejmě bůh hromu Thór či severská obdoba křesťanského nebe Valhalla. Zlatou éru své civilizace obávaní nájezdníci prožili od počátku 9. století až do zhruba poloviny 11. století.