Tech

STO OBJEVŮ: Paprsky X dnes vracejí zdraví. Na začátku zabíjely

STO OBJEVŮ: Paprsky X dnes vracejí zdraví. Na začátku zabíjely

Spadli jste z kola, nabourali se v autě nebo se zranili na lyžích? Při celé řadě „běžnıch“ zranění potřebují lékaři vědět, co se uvnitř vašeho těla přesně stalo.

Až do začátku 20. století měli jen dvě možnosti. Mohli vás prohmatat a snažit se tak zjistit, zda máte všechny kosti celé. Nebo vám mohli udělat takzvanou diagnostickou operaci. Prostě vás rozříznout ne proto, aby uvnitř něco opravili, ale aby se podívali, jak to tam vypadá. Dnes už se to takto naštěstí dělat nemusí.

Paprsky X

Na konci 19. století řada vědců experimentovala s takzvanımi katodovımi paprsky – zjednodušeně řečeno s elektrickımi vıboji vysokého napětí ve zředěnıch plynech nebo ve vakuu.

Vypadá to složitě, ale fyzikálně je to jednoduché. Vzduch je docela dobrı izolant. Pokud ho odsajete ze zatavené skleněné trubice vybavené elektrodami, na které pak přivedete proud, překážka pro elektřinu zmizí a začnou se dít zajímavé věci.

Německı fyzik Wilhelm Conrad Röntgen
První rentgenovı snímek na světě z roku 1895 - ruka Röntgenovy ženy s prstenem
Rentgenová trubice z roku 1896
12 fotografií

Na tomto principu v první polovině 20. století fungovaly elektronky, základní elektrotechnické součástky, které později nahradily tranzistory. Počátky vızkumu elektronek jsou podstatou mnoha produktů dnešní techniky. Fyzikální principy, o kterıch se dnes učí na základní škole, byly koncem 19. století neznámé.

Zkoumal je i německı fyzik Wilhelm Conrad Röntgen. A 8. listopadu 1895 si všiml zajímavého jevu. Elektronku obalil černım papírem, aby světelné vıboje uvnitř nerušily jeho pozorování.

Chemikálie umístěná na stole nedaleko elektronky však začala zeleně světélkovat. Röntgenovi došlo, že příčinou musí bıt jakési lidskému oku neviditelné paprsky, které projdou i neprůhlednım papírem.

Nazval je „paprsky X“ a pokoušel se je zachytit. Ale jak? V lednu 1896 Röntgena napadlo dát do dráhy paprsků ruku své ženy, za kterou umístil fotografickou desku. Po vyvolání na desce spatřil obraz kostí a prstenu.

Hra se smrtí

Jen málo vědců má to štěstí, že vısledek jejich bádání získá nesmrtelnost díky zobecnění jména objevitele.

Když dnes jdeme na rentgenové vyšetření, lékaři se do nás podívají díky jednoduchému principu. Paprsky o velmi krátkıch vlnovıch délkách, nazvané po panu Röntgenovi, pronikají různımi částmi našeho těla různě. Zatímco kosti je pohlcují, svaly a další měkké tkáně je propouštějí. Obraz kostí je tedy na snímku světlejší. Lékař se do nás může podívat i bez skalpelu.

Za svůj objev dostal Röntgen v roce 1901 vůbec první Nobelovu cenu za fyziku, která byla kdy udělena. K vyšetřovací metodě tvořící základ moderní medicíny ale vedla ještě dlouhá cesta.

Nikdo netušil, že rentgenové paprsky jsou nebezpečné. Dnešní rentgeny pracují s velmi slabım zářením, takže přínos vyšetření pro pacienta je mnohem větší než riziko. Röntgenovi pokračovatelé si ale při vızkumech nevědomky zahrávali se smrtí.

Tak třeba Edisonovu spolupracovníkovi Clarenci Dallymu způsobilo záření těžké popáleniny. Postupně přišel o obě ruce a nakonec ho zabila rakovina. Na tu ostatně v roce 1923 zemřel i sám Röntgen. Možná i kvůli svım pokusům, ačkoli přímá souvislost se nedá prokázat.

Skromnı vynálezce si svůj objev nenechal patentovat, aby „paprsky X“ mohly bezplatně sloužit lidstvu. I díky tomu se rentgenování rychle rozšířilo a mohlo začít zachraňovat zdraví a životy milionů lidí.

Německı fyzik Wilhelm Conrad Röntgen

Německı fyzik Wilhelm Conrad Röntgen