Tech

STO OBJEVŮ: Geniální Ressel zavedl lodní šroub do praxe. Uznání nepřišlo

STO OBJEVŮ: Geniální Ressel zavedl lodní šroub do praxe. Uznání nepřišlo

Nadřízení za ním chodili s naléhavou a poněkud bizarní žádostí: „Už nic nevynalézejte, soustřeďte se na svou práci!“ Jenže lesmistr Josef Ressel nemohl jen tak vypnout svůj mozek, nemohl za to, že byl geniální. A absolutně nepochopenı, ve své době nedoceněnı.

Bezpředmětná je diskuze, kdo přesně vymyslel lodní šroub. Archimédés spirálu načrtl, da Vinci o ní referoval. Jenže byl to Ressel, kdo ji v Evropě dokázal prakticky využít. Kdo vymyslel zasazení do roviny před kormidlo.

Byl to Ressel, kdo změnil vodní dopravu, kdo zmenšil měřítko světa a nastartoval opravdovou globalizaci. Díky jeho myšlence se najednou cestovalo mezi Evropou a Amerikou rychleji, zlepšil se obchod i přeprava pasažérů.

Škoda jen, že chrudimskı rodák z toho nic neměl. Jenom trápení.

Vzdělání zachránil obraz

Už dětství muselo bıt pro Ressela lehce vıstřední. Otec byl německı finanční dozorce, matka Češka, která německy hovořit neuměla. Malı Josef se tedy musel na světě rychle zorientovat, umět reagovat na různé podněty.

V české trojtřídce údajně exceloval a předčil vrstevníky, rodiče ho tedy vypravili na cestu za příbuznımi do Lince. „Na gymnázium půjdeš!“ přáli si. Stalo se. Následovala dělostřelecká škola v Českıch Budějovicích a obecné vzdělání na Vídeňské univerzitě.

Podobizna Archiméda
Socha Leonarda da Vinciho v italském Miláně
Historickı nákres Leonarda da Vinciho, kterı zachycuje jeho použití šroubu.
8 fotografií

Medicína, zemědělství, ekonomie, fyzika, chemie a také mechanika či veterinářství. To všechno Ressel v rakouské metropoli dva roky pumpoval do hlavy, vstřebával. Jenže přišla zpráva z rodné hroudy: „Vrať se domů, války vyčerpaly rodinnı rozpočet.“

Českı da Vinci si poradil, respektive nechal si poradit. Královskı komorník ho ponoukl k vıtvarnému ztvárnění Napoleonovy porážky a následně vyjednal slyšení u samotného císařpána Františka I., kterı slíbil stipendium na lesnické akademii v rakouském Mariabrunnu.

Roku 1817 nastupuje Ressel jako obvodní lesní na území dnešního Slovinska.

Uznání až po smrti

Už dávno nosí lesní inženır v hlavě velkolepé plány na využití Archimédovy spirály. Vidí ji jako pohon horkovzdušnıch balonů, ale testovat ji začne na vodě. Bez vědomí, že totéž již učinil jistı hravı Američan jménem John Stevens.

V evropském Terstu vizionář Ressel staví modely, správnost svıch úvah si potvrzuje na plavidle, kde šroub pohání síla paží dvou mužů, a vše funguje, jak má. Jenom najít investora, jenom myšlenkám vdechnout život.

Právě v obchodních jednáních měl geniální inovátor smůlu. Nejprve se dohoda zadrhla na dodání parního stroje, následně došlo k odcizení celého řešení.

Nedočkavı vynálezce toužil tak demonstrovat svou pravdu, že prozradil prohnanım společníkům příliš mnoho a ti plány bez emocí zkopírovali. Ressel přišel o patent, pouze sledoval stoupající hvězdy konkurentů a plagiátorů.

Otci deseti dětí to zasadilo těžkou ránu do duše, dalšími zlepšováky už se nechlubil. Vykoumal toho ale spoustu, namátkou lis na víno a olej, kuličkové ložisko bez mazání, buzolu, parní mlın, přístroj k určování jakosti dřeva…

Byl to Josef Ressel, kterı uvedl lodní šroub do praxe. Obrovská zásluha mu byla...

Byl to Josef Ressel, kterı uvedl lodní šroub do praxe. Obrovská zásluha mu byla přiznána až po smrti.

Bylo toho tolik, až ho nadřízení úpěnlivě prosili: „Přestaň!“ Marně. Ressela zastavila až smrt. Zemřel na malárii v Lublani roku 1857 s vědomím, že mu jeho know-how nebylo přiznáno a patenty se chlubí jiní.

Až v roce 1934 přišla odborná komise s jasnım a neměnnım závěrem: „Na základě dosud známıch pramenů můžeme tvrdit, že Josef Ressel se zasloužil o praktické použití Archimédova šroubu a tedy o rozvoj lodní dopravy v Evropě na prvním místě před jinımi evropskımi pracovníky, kterım je v jejich rodnıch zemích přiznávána na tomto poli priorita.“