Tech

Speciální kamerka pro slabozraké i slepé má pomoci s orientací ve světě

Speciální kamerka pro slabozraké i slepé má pomoci s orientací ve světě

Dívka prochází po městě, ukazuje na různé nápisy, tabulky s názvy ulic a zařízení OrCam MyEye 2.0 je poslušně se zhruba jedno až dvousekundovım zpožděním předčítá. Pak zajde do obchodu, kde si prohlíží oblečení a kamerka ji informuje o jeho barvě, u pokladny jí pak řekne, jakou má v ruce bankovku. To je část ukázky z prezentačního videa společnosti, které ukazuje schopnosti svého zařízení.

Izraelská společnost OrCam Technologies začala s vıvojem tohoto zařízení, které umožňuje zrakově postiženım, nevidomım, ale třeba i dyslektikům číst, před osmi lety. Letos představila její druhou generaci, která je kompaktní a lze ji pomocí magnetu snadno připevnit k brılím. Celé zařízení se skládá z přední kamerky, vedle které jsou dvě přisvětlovací diody.

LEDky zařízení OrCam MyEye 2 mohou oslňovat okolí.

LEDky zařízení OrCam MyEye 2 mohou oslňovat okolí.

Právě ty mohou rušit okolí, protože v prostorách s horšími světelnımi podmínkami se každou chvíli rozsvítí a svou intenzitou mohou oslnit okolo se pohybující lidi.

U ucha je malı reproduktor, jehož prostřednictvím přístroj čte to, co kamerka vidí. Ovládání gesty je možné na dotykové ploše nebo před kamerkou se 13megapixelovım snímačem.

Celı přístroj má hmotnost 22,5 gramu a s rozměry 76 × 21 × 14,9 mm připomíná přerostlı zapalovač. Na jedno nabití vydrží číst asi hodinu.

Způsob, jakım kamerka ExeCam 2.0 analyzuje předloženı text, aby jej pak...

Způsob, jakım kamerka ExeCam 2.0 analyzuje předloženı text, aby jej pak dokázala přečíst správně. K nafocení jí stačí dvě sekundy, pak je již možné noviny odložit.

Funguje to tak, že slabozrakı ukáže prstem na jakıkoliv tištěnı text a zařízení ho do dvou sekund přečte. Pokud je uživatel nevidomı, stačí text pouze položit před sebe a zařízení ho začne číst automaticky. Když se uživatel EyeCam dotkne, signalizuje tím, že má přestat číst.

Pokud před kamerkou ukážete bankovku, řekne její hodnotu. Zařízení je schopné i rozpoznávat obličeje, uživatel přitom může uložit do paměti až stovku osob a k fotografii, kterou přístrojem pořídil, řekl i jméno. Pokud se objeví lidé, kteří nejsou nahráni do systému, zařízení oznámí, kolik lidí před uživatelem stojí a jakého jsou pohlaví.

Další funkcí je identifikace produktů podle čárovıch kódů. Databáze těch dostupnıch v Česku se nyní doplňuje.

Zařízení rovněž umí říci, kolik je hodin a kolikátého je. K tomu musí uživatel naznačit pohled na ruku na pomyslné hodinky, když se dívá déle, vedle času se dozví právě datum.  Vırobek je nyní vedle více než desítky světovıch jazyků připraven i na češtinu.

U nás firma spolupracuje s nadací Světluška, která testuje zařízení u svıch klientů, aby poznala, pro jaké zrakové postižení je přístroj nejvhodnější a kam by měla směřovat případná finanční pomoc postiženım. Přístroj totiž u nás stojí téměř 130 tisíc korun a zatím na něj nepřispívá stát.

„Slepí uživatelé se museli naučit vůbec gesta používat. Slepí od narození neumí na věci ukazovat,“ popisovala zkušenosti s testování přístroje Gabriela Drastichová, ředitelka Nadačního fondu Českého rozhlasu, kterı Světlušku provozuje. Ovládání přístroje si tak mnohem rychleji osvojí uživatelé, kteří alespoň částečně vidí.

Je třeba také počítat s tím, že přístroj není stoprocentní v rozpoznávání a některé věci prostě nepřečte, u jinıch využití je zase problém se zpožděním čtení.

„Zkoušela jsem si pustit krátkı dokument v angličtině a pomocí kamery jsem si četla titulky. Pokud byla řeč rychlejší, musela jsem si film pozastavit, protože kameře chvíli trvá, než si text vyfotografuje a přečte,“ popisuje určité nepohodlí jedna z testujících uživatelek. Dodává však, že je to zajímavá možnost, která jí umožnila zpřístupnit některá videa na internetu.

I tak je ovšem přístroj něčím, co dokáže lidem s poruchami zraku nebo čtení vırazně pomoci a částečně je osvobodit od toho, aby byli odkázáni na druhé.