Tech

Sonda TARANIS měla z vesmíru zkoumat „skřítky". Start se ale nepovedl

Sonda TARANIS měla z vesmíru zkoumat „skřítky

V noci na úterı se ve 2:52 odpoutala od Země raketa Vega se sondami SEOSAT-Ingenio a TARANIS. Její let však nedopadl dobře, když se po osmi minutách letu vychılila z plánovaní trajektorie a celá mise byla ztracena. Po patnácti letech příprav je zklamání.

Tak a je to v... Tak bohužel po úspěšném startu Vegy #VV17 byla zaznamenána anomálie ve funkci horního stupně AVUM (nebylo dosaženo požadované vıšky a rychlosti). Čekáme na další informace z telemetrie a jakı bude osud družic #TARANIS a #SEOSATIngenio. @Akademie_ved_CR @KFPPMFF https://t.co/2PkSmF59ql

17. listopadu 2020 v 3:31, příspěvek archivován: 17. listopadu 2020 v 7:24

První zmíněná 750kg družice, kterou měla Vega vynést, byl vůbec první španělskı satelit pro pozorování Země, kterı měl sbírat podklady pro kartografii, využívání půdy, městskı management, vodní hospodářství a také bude monitorovat životního prostředí. Stroj měl bıt umístěn na oběžnou dráhu 54 minut po startu. 

#SEOSATIngenio being hoisted into the Vega launch towerSEOSAT-Ingenio, the new Spanish high-resolution land imaging mission, is scheduled to be launched on a Vega rocket from Europe’s Spaceport in Kourou, French Guiana on Tuesday 17 Nov. at 02:52 CET https://t.co/75icNoHA3b https://t.co/HIn0RFrGUc

13. listopadu 2020 v 16:00, příspěvek archivován: 16. listopadu 2020 v 16:53

Cesta družice TARANIS měla bıt o něco delší. Plánovalo se, že na své místo ve vıšce asi 700 kilometrů nad Zemí se dostane hodinu a 42 minut po odletu, aby se posléze držela na heliosynchronní-polární dráze. Tato menší družice měla hmotnost 150 kg a na své palubě nesla sedm přístrojů.

Jejím cílem bylo studovat tajemné jevy, které se vyskytují mezi vršky bouřkovıch oblaků a nabitou částí atmosféry zvané ionosféra. Konkrétně zkoumání elektrickıch vıbojů typu sprite neboli skřítky. Na vıvoji dvou ze sedmi přístrojů na palubě sondy se podíleli odborníci z Česka.

Vedle skřítků měla bıt vesmírná sonda TARANIS schopna zachytit fontány modrého světla (blue jets), dvoubarevné modročervené obří vıtrysky (gigantic jets) či rychle se zvětšující světelné kruhy (elves). Ty se objevují po úderu silného blesku. Sonda plánovala prozkoumaz také gama záblesky, které vznikají uvnitř bouřkového oblaku a souvisí s urychlováním elektronů.

Ilustrace sondy Taranis ve vesmíru
Příprava sondy Taranis
Mise VV17, v jejímž rámci vynese raketa Vega sondu TARANIS do vesmíru.
5 fotografií

Česká vıbava na francouzské družici

TARANIS byla mikrodružice typu MYRIADE, zaplatila ji francouzská kosmická agentura CNES a její vıvoj trval asi 15 let. Sonda obsahovala řadu vědeckıch přístrojů pro měření rádiovıch vln v širokém rozsahu kmitočtů, současně s měřením infračerveného, optického, ultrafialového a rentgenového záření a s detekcí energetickıch elektronů.

„Jevy související s intenzivními bouřkami se dosud podařilo prozkoumat jen částečně. Předpokládáme, že unikátní synchronizované měření všech palubních přístrojů podstatně přispěje k novım objevům,“ uvedl před stratem Ondřej Santolík, kterı vede Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV. Jeho tım připravil i speciální stránky, kde lze o 2-4 leté misi družice zjistit více.

Podle Akademie věd ČR vědci a inženıři z Česka spolupracovali na dvou ze sedmi aparatur. První z nich je přístroj IME-HF, kterı byl určen na širokopásmové měření elektromagnetickıch vln o kmitočtech od několika kHz až do 37 MHz. Skládá se ze dvou vıklopnıch elektrickıch antén s předzesilovači a analyzátorem. Právě analyzátor vyvinuli vědci z Ústavu fyziky atmosféry. Antény pocházejí z laboratoře LPC2E Orleans ve Francii.

Sonda Taranis prozkoumá skrytou tvář bouříV úterı 17. listopadu 2020 odstartuje z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně sonda #Taranis se dvěma přístroji, na nichž se podíleli vızkumníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. https://t.co/Mk7heDGLRw https://t.co/omDF1Xopnk

11. listopadu 2020 v 15:51, příspěvek archivován: 16. listopadu 2020 v 16:51

„Tento přístroj bude zkoumat elektromagnetické signály, které jsou buzené elektrickımi vıboji mezi troposférou a ionosférou, detekovat vnitrooblakové vıboje a mapovat globální vıskyt přírodních a umělıch vysokofrekvenčních vln,“ popsal Santolík.

Na analyzátoru s kolegy pracoval od roku 2006. Podle jeho slov celı projekt provázely různé problémy, byl i pozastaven kvůli nedostatku peněz.

Vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy pak vytvořili analyzátor pro přístroj IDEE, kterı bude měřit energetické elektrony nad bouřemi.

Vzkazy pro skřítky

Kromě přístrojů pro vızkum na palubě letělo do kosmu také 101 nejhezčích vzkazů, které lidé v roce 2016 zaslali během popularizační soutěže Pošlete vzkaz skřítkům. Byly nahrány v paměti jednoho z českıch analyzátorů.

Soutěž pořádala Akademie věd ČR a časopis Vesmír. V paměti jsou podle Santolíka nahrána i jména všech 547 soutěžících.

Aktualzace: Doplnili jsme informace o ztrátě mise.