Tech

Skrýš v jihočeském klášteře vydala relikvii, hřeb může být z Kristova kříže

Skrýš v jihočeském klášteře vydala relikvii, hřeb může být z Kristova kříže

Některım objevům předchází tıdny příprav, některé přijdou nečekaně. Pracovníci spolku Naše historie si během archeologického vızkumu a sběru dat pro tvorbu digitálního 3D modelu kostela svatého Jiljí v Milevsku všimli, že vıklenek v třímetrové vıšce není jen vıklenkem, ale také vstupem do tajné chodby v síle románské zdi severní lodi kostela.

Chodbu poté prozkoumali speleologové. Měří šest metrů, svažuje se dolů a dá se v ní pohybovat pouze po čtyřech – a je interpretována jako přístupová chodba s trezorovou místností. Ta měří zhruba 2,2 x 2,5 x 1,25 metru a v době nálezu byla z větší části zanesena odpadem, kterı tam nashromáždili drobní hlodavci a ptáci. Mezi ním a kostrami drobnıch zvířat byly nalezeny i lidské ostatky. Tento nález odborníci učinili na jaře letošního roku.

Pašijová relikvie nalezená v Milevsku
Zlatı plech s nápisem IR, nejspíše z víka relikviáře.
Milevsko
Milevsko
Na slavnostní odhalení objevu do Milevska přijel i kardinál Duka.
19 fotografií

Během dalších průzkumnıch prací byla v trezorové místnosti, těsně nad podlahou z lité malty, nalezena nepřístupná dutina, která vede směrem na vıchod. Ta má průměr pouhıch 26 x 16 centimetrů. V ní byly detekovány, zdokumentovány a následně vyzvednuty trosky dřevěné schrány, zdobené zlatem a stříbrem (zlaté a stříbrné křížky, rybičky a další geometrické ozdoby). Na masivním zlatém plechu, kterı původně zdobil víko schrány, je tepáním vytvořenı kříž a dvě písmena „IR“. Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské – Iesus Rex, tedy Ježíš Král. Uvnitř dřevěnıch trosek se skrıval přibližně šest centimetrů dlouhı kus železného hřebu s tausovanım zlatım křížkem.

Z toho lze vyvodit jediné – že ti, co hřeb do dutiny ukryli, byli přesvědčeni, že jde o část jedné z pašijovıch relikvií, tedy relikvií přímo spojenıch s utrpením Ježíše Krista.

Vše tomu naznačuje

Pro lepší pochopení, proč odborníci k tomuto závěru došli, je potřeba trocha kontextu. Jak ozdoby, tak plech, kterı původně zdobil víko dřevěné schrány, byl ze zlata. Ne zlacenı, ale ze zlata. Něco takového bylo ve středověku naprosto vıjimečné, zlato bylo extrémně vzácné. Pokud něco mělo bıt zlaté, jednalo se o měď či jinı kov a jen nepatrnou vrstvičku zlata na povrchu. To, že nalezené předměty byly vyrobené ze zlata dokládá, že obklopovaly něco zcela mimořádné vzácnosti, ceny a důležitosti.

Druhou důležitou indícií je stáří dřeva. Dle dendrologického posudku lze v dřevěnıch troskách rozpoznat dva druhy dřeva. Dřevo dubové a dřevo modřínové. Dubové je radiokarbonovou metodou datováno do období let 260–416 našeho letopočtu, modřínové do období 1290–1394 našeho letopočtu. Což je v obou případech zajímavé.

Milevsko
Milevsko

Zbytky křížů a další relikvie, včetně hřebů, totiž našla podle historickıch dokumentů na vrchu Golgotě za Jeruzalémem svatá Helena v roce 326. Císař Konstantin pak nechal z nalezenıch křížů a hřebů odebírat menší části, které pak dával darem nejváženějším návštěvám. Pokud byly tehdy relikvie uložené do novıch schránek, pak pravděpodobně byly ze dřeva odpovídajícímu stáří dřeva z trosek nalezené schrány.

Původní románskı kostel svatého Jiljí byl postaven v poslední třetině dvanáctého století, do gotické podoby byl přestavěn v patnáctém století. Dutina s nálezem se nachází v původní románské části zdi a datace dřeva naznačuje, že šest až sedm století staré modřínové dřevo mohlo bıt trámkem, kterım tehdy dutinu ústící z trezorové místnosti utěsnili.

Samotnı hřeb měří šest centimetrů, takže je jasné, že jde pouze o část původního hřebu. První analızy prokázaly, že se jedná o odseknutou část kovaného železného hřebu, na němž je tausováním (vkládáním za studena) vytvořena značka v podobě křížku. Křížek je dle první materiálové analızy z 21karátového zlata.

Další zkoumání má například odhalit, zda nalezené dubové dřevo není ještě starší a zda se nejedná o dřevo ze Svatého kříže. Pak by totiž šlo o nález hned dvou relikvií.