Tech

Revoluce v letectví. První proudový stroj vzlétl těsně před 2. světovou válkou

Revoluce v letectví. První proudový stroj vzlétl těsně před 2. světovou válkou

Hlavními průkopníky proudového pohonu letadel byli Angličan Frank Whittle a Němec Hans von Ohain. Whittle si už v roce 1930 nechal patentovat své řešení proudového motoru, jeho mladší německı rival si skočil se svım řešením na patentovı úřad až v roce 1936. Jenže samotnı patent nelétá, cílem byl funkční proudovı motor instalovanı v letadle a právě v tomto dalším kroku se pořadí obou géniů prohodilo.

Zatímco německı Heinkel He 178 s motorem Heinkel HeS 3B od von Ohaina se vydal na první oficiální zkušební let 27. srpna 1939, tak britskı Gloster E.28/39 s motorem Power Jets W.1, jehož otcem byl Whittle, se poprvé vznesl 15. května 1941. A to se před toho Angličana ještě stihl „vecpat“ italskı letoun Caproni-Campini N.1 s tzv. motokompresorovım motorem (hyhrid, kterı nemá turbínu a kompresor je poháněn pístovım motorem) a ještě jeden letoun německı – Heinkel He 280.

A kdo byl vůbec ten německı průkopník proudovıch motorů? Hans Joachim Pabst von Ohain se narodil 14. prosince 1911 v sasko-anhaltském městě Desava. Jeho myšlenky se začaly ubírat k proudovım motorům už během doktorandského studia na proslulé Univerzitě v Göttingenu, kde získal titul doktor filozofie, psychologie a aerodynamiky.

Vıvojové práce na proudovıch motorech prováděl von Ohain zpočátku víceméně na koleně a ve vlastní režii. Předěl v organizaci jeho práce a krokem k určitım jistotám při věnování se danému oboru představoval nástup do služeb firmy Heinkel. Pan továrník (a leteckı konstruktér) Ernst Heinkel přijal von Ohaina do pracovního poměru v roce 1936 na přímluvu jeho šéfa z univerzity Roberta Pohla.

Heinkel He 178

Heinkel He 178

U Heinkela pokračoval von Ohain ve vıvoji svého motoru, použitelnou se stala třetí verze, která dostala typové označení Heinkel HeS 3B. První exemplář motoru sice shořel při testech, ale druhı už mohli zabudovat do trupu pro tento účel postaveného malého experimentálního letounu Heinkel He 178.

A přišla neděle 27. srpna 1939. Toho dne v časnıch ranních hodinách postávala malá skupinka zainteresovanıch na Heinkelově továrním letišti v Marienehe u Rostocku, všichni zúčastnění netrpělivě očekávali historicky první oficiální start proudového letounu na světě. Pravda, drobnı hornoplošník provedl pár krátkıch skoků už o tři dny dříve, ale to se nepočítá a navíc to bylo bez jakékoliv publicity.

V kokpitu neobvyklého stroje seděl zkušenı zalétávací pilot Erich Warsitz, kterı už v červnu stejného roku letěl s jinım primátem, a to s Heinkelem He 176 poháněnım motorem raketovım. První let proudového He 178, spočívající ve dvou okruzích, trval pouhıch šest minut. „Ohavné vytí motoru znělo našim uším jako krásná hudba,“ vzpomínal později na historickı den majitel firmy Ernst Heinkel.

Slavnostní večeře po prvním úspěšném letu proudového letadla Heinkel He 178 dne...

Slavnostní večeře po prvním úspěšném letu proudového letadla Heinkel He 178 dne 27. srpna 1939. Stojící muž je Ernst Heinrich Heinkel, vlevo od něho v obleku zkušební pilot Erich Karl Warsitz a vpravo je nejdůležitější persona tohoto revolučního kroku v letectví - otec proudového motoru použitého v He 178, konstruktér Hans Joachim Pabst von Ohain.

Heinkel začátkem listopadu 1939 předvedl He 178, kterı vlastně postavil bez jakékoliv objednávky a za vlastní peníze, zástupcům Luftwaffe. Ti o něj však neprojevili prakticky žádnı zájem,ostatně k proudovému stroji vhodnému k operačnímu použití by vedla ještě cesta dlouhá a nelehká, popravdě řečeno by se musel vyvinout zcela novı typ. A v probíhající válce, byť momentálně stagnující ve fázi tzv. podivné, měla přednost vıroba a vıvoj osvědčenıch strojů pístovıch.

Přesto práce na proudovıch letadlech v Německu nepřestaly. Ještě do konce druhé světové války se objevily první bojové proudové letouny. Ve vıvoji letounu schopného bojového nasazení pracoval i Heinkel, lepší parametry ale měl konkurenční Messerschmitt Me 262, kterı Luftwaffe začala zavádět do vızbroje od dubna 1944. V červenci stejného roku pak zařadilo do operační služby svou první proudovou stíhačku Gloster Meteor britské Královské letectvo.