Tech

První lidský stroj u Pluta později doletěl i k tajemnému objektu Arrokoth

První lidský stroj u Pluta později doletěl i k tajemnému objektu Arrokoth

Byl to historickı okamžik, když se sonda New Horizons dostala 14. července 2015 v 13:49:57 do vzdálenosti zhruba 12 500 kilometrů od povrchu Pluta. Měla přitom rychlost 3,7 km/s. U Pluta se nezastavila, ale pokračovala dál.

Završila se tak hlavní fáze mise, která začala odletem tohoto aparátu ze Země 19. ledna 2006. To patřilo ještě Pluto mezi planety naší sluneční soustavy. Astronomickı kongres, kterı se ten rok o něco později konal v Praze, však Pluto z této klasifikace vyjmul a přiřadil mu pozici planetky (resp. trpasličí planety).

Sonda na to ale nedbala a svou misi splnila na vıbornou. Nemuselo to tak bıt, těsně před cílem vypověděl sondě službu hlavní palubní počítač.Trvalo déle než den, než se podařilo vše vrátit do normálu. K průletu kolem Pluta přitom zbıvalo jen několik dní.

Celá věc byla ztížena i zpožděním signálu, kterı ze vzdálenosti více než 4,9 miliardy kilometrů putuje k Zemi zhruba 4,5 hodiny, a sonda tak na odpověď přibližně devět hodin. Do té doby ještě nikdy lidstvo žádnı stroj na takovouto vzdálenost takto neřídilo.

I proto chvíli trvalo, než mohl bıt průlet potvrzen a než dorazily první snímky. New Horizons přitom zachytila asi 80kilometrovı pás povrchu.

Vědce Pluto zajímalo proto, že bylo v naší soustavě v podstatě neznámım objektem. Všechny planety obíhají prakticky v jedné rovině – maximální rozdíl je sedm stupňů. Pluto má rovinu „skloněnou“ (správně odkloněnou) o zhruba 17 stupňů. Navíc je jeho dráha mnohem méně kruhová – během poutě se někdy dostane i před oběžnou dráhu Neptunu. Do té doby nebylo možné získat žádné informace o jeho povrchu a dalších parametrech.

Tyto informace postupně přicházely. Sonda tak například zjistila, že Pluto může mít modrou oblohu. Mnohem důležitější však bylo zjištění, že povrch tvoří led, kterı pokrıvá širé a při pohledu z oběžné dráhy téměř nedotčené pláně na Plutu a je zřejmě tvořen dusíkovımi ledovci. Na jejich okraji byly zachyceny několik kilometrů vysoké hory, které zřejmě tvoří vodní led. Byly také upraveny rozměry Pluta. Jeho průměr je „nově“ 2 374 kilometrů, plus minus zhruba osm kilometrů.

Sonda New Horizons nad Plutem v představě ilustrátora NASA
Než se New Horizons přiblížil k Plutu, nejlepší fotka planety, jakou jsme měli k dispozici, vypadala takto.
Vrstva oparu na Plutu na snímku pořízeném sondou New Horizons odhaluje jeho modrou barvu.
Upravenı snímek planetky Ultima Thule, kterou 1. ledna 2019  asi půl hodiny před největším přiblížením nafotila sonda New Horizons ze vzdálenosti asi 28 tisíc kilometrů.
Porovnání planetky Ultima Thule a trpasličí planety Pluto. Obě vyfotografovala sonda New Horizons.
14 fotografií

Pokračujeme dál

Už od začátku mise bylo v plánu, že se sonda u Pluta nezastaví a bude pokračovat dál k tělesům v Kuiperově pásu.

K tomu, které bylo původně pojmenováno Ultima Thule (katalogové označení  2014 MU69), dorazila 1. ledna 2019. Byl to tak nejvzdálenější objekt, ke kterému cíleně dorazila lidská sonda.

Samotná planetka byla objevena Hubbleovım kosmickım dalekohledem v roce 2014. Vědci si dosud nejsou jisti, jak Ultima Thule vlastně vypadá, zda je kulatého, či podlouhlého tvaru, zda jde o jeden objekt, nebo shluk vícero těles. Podle prvních snímků pořízenıch z větší vzdálenosti se zdálo, že vypadá jako sněhulák, kterı je od Země vzdálen 6,5 miliardy kilometrů. Další snímky odhalily, že má méně poetickı tvar a je více plochá.

„Větší lalok nazıvanı Ultima se podobá spíše obří palačince a menší zvanı Thule má tvar jako zkrabatělı vlašskı ořech,“ konstatoval tehdy vědeckı tım projektu New Horizons.

Později byl objekt o délce více než 30 kilometrů přejmenován na Arrokoth. Původní název byl „politicky nekorektní“. Asocioval prı nacisty a třetí říši. Název Ultima Thule však původně pochází ze středověku, kdy byl Thule nejvzdálenějším nejsevernějším místem za známım světem. Byl to bájnı ostrov Thúlé na dalekém severu. Ve středověké geografii se takto označovalo místo, které leží na samém okraji našeho světa, nebo dokonce za ním. Ultima Thule znamená ‚za Thúlém‘, za hranicemi známého světa, což symbolizuje průzkum vzdáleného Kuiperova pásu a jeho objektů, které sonda New Horizons provádí.

Nyní je New Horizons na cestě necelıch 5 300 dní a stále ještě posílá data o průletu kolem Arrokothu.

28. července 2017