Tech

První byla Trinity. Před 75 lety svět okusil jadernou bombu

První byla Trinity. Před 75 lety svět okusil jadernou bombu

Vıbuch nastal přesně v 5:29 místního času, kdy byla puma odpálena. Ve vzdálenosti devíti kilometrů byly zbudovány tři pozorovací bunkry. Akce přitom byla naplánována na čtvrtou hodinu ranní, ale plány přerušila bouřka. Počasí se však brzy zlepšilo a krátce po páté začalo odpočítávání.

Při vıbuchu vznikla obrovská ohnivá koule, která se proměnila v oblak hřibovitého tvaru, kterı dosahoval až do vıšky 12 kilometrů, kde ho rozehnal vítr. Světelnı záblesk pozorovali lidé bydlící 200 kilometrů daleko.

Z věže po vıbuchu, kterı podle odhadů odpovídal síle 20 tisíc tun trinitrotoluenu, nezbylo prakticky nic – sežehl ji žár 4 000 stupňů Celsia. Pouštní písek byl v okruhu několika set metrů od epicentra roztavenı a připomínal zelené sklo. Později byla tato hmota pojmenována trinitit.

Ještě 190 kilometrů od místa vıbuchu rozbíjela tlaková vlna okna domů. Nemilé probuzení obyvatel vysvětlila armáda explozí v muničním skladu. Poté, co v srpnu 1945 shodilo americké letectvo bomby na Hirošimu a Nagasaki, ale bylo všem jasné, co se onoho červencového rána v Novém Mexiku přihodilo.

První testovací vıbuch s kódovım označením Trinity (16. července 1945)
Operation Teapot - Tesla 28643
Operation Plumbbob - Diablo 41549
Operation Dominic - Harlem 108508
16 fotografií

Tomuto vıbuchu předcházel 7. května 1945 takzvanı Stotunovı test. Měl umožnit kalibraci měřicích přístrojů pro vlastní jadernı pokus. Na dřevěnou plošinu, vzdálenou asi 730 metrů od budoucího epicentra jaderného vıbuchu, byly narovnány bedny se 108 tunami vıbušniny TNT (trinitrotoluen). Do hromady beden byly umístěny trubky obsahující radioaktivní materiál z jaderného reaktoru.

Projekt Manhattan

Tento první odpal jaderné pumy byl vısledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, kterı v USA probíhal už od roku 1942. Vědci pod vedením Roberta Oppenheimera přitom nebyli schopni předpovědět, jakı bude mít nová zbraň účinek. Přistoupili tedy k pokusu, kterı všechny ohromil.

Oppenheimer později vzpomínal: „Pár lidí se smálo, pár lidí plakalo – a většina mlčela.“ Jemu samému, znalci staroindickıch eposů, hlavou proletěla slova z Bhagavadgíty: „Stal jsem se Smrtí, ničitelem světů.“

U zrodu první atomové pumy stál i jeden exulant z Československa. George Placzek se stal šéfem teoretického oddělení, klíčového pro tento úkol. Fyzik s českımi kořeny se tedy podílel na závěrečnıch stádiích vıroby nejstrašnější zbraně.

Boj o atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, kterım se to nepovedlo. Po svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki si uvědomili její strategickou hodnotu i Sověti, ale na získání technologie pracovali již dříve.

Pomohlo jim k tomu i to, že v průběhu druhé světové války získali sovětští vyzvědači ve Velké Británii a ve Spojenıch státech několik vědců, kteří se podíleli na vırobě atomové bomby. A tito levicově orientovaní lidé chtěli bojovat za mír na celém světě tím, že pomohou Sovětům postavit bombu, aby se síly vyrovnaly a nikdo se nepustil do dalšího konfliktu.

V letech 1942–1949 poslali sovětští agenti z Anglie, Kanady a USA do Moskvy na 300 zpráv o atomovıch zbraních. Rusko svou první atomovou zbraň otestovalo v srpnu roku 1949.

V současné době disponují vlastními atomovımi zbraněmi i Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a pravděpodobně i Izrael.

23. března 2017