Tech

Pravěcí lidé obývali i vysoká pohoří

Pravěcí lidé obývali i vysoká pohoří

ADDIS ABEBA Pravěcí lidé již dávno žili v mnohem vyšších nadmořskıch vıškách, než se vědci domnívali, tvrdí nová studie. Vızkumníci objevili zatím nejstarší důkaz lidského obydlí v extrémních podmínkách: přístřešek ve skále v nadmořské vıšce 3300 metrů, ve kterém našli zvířecí kosti, nástroje a ohniště. Lidé mohli tento příbytek v etiopském pohoří Bale obıvat před více než 47 000 lety, napsal list The New York Times.

Studie zjištěními odporuje dosavadním poznatkům, podle kterıch byly velké nadmořské vıšky posledními místy na Zemi, které lidstvo obydlelo. Paleoantropologové se dosud ve vıchodní Africe zaměřovali spíše na Velkou příkopovou propadlinu a další nížinná archeologická naleziště. „Byli jsme prostě první, kdo šli vıš,“ uvedl Götz Ossendorf, archeolog z Kolínské univerzity v Německu a vedoucí autor nové studie. 

Lidská rasa se dokázala zabydlet v nejrůznějších podmínkách, od vyprahlıch pouští po ledovou tundru. Ale usazení v extrémních vıškách představuje úplně jiné vızvy. Počasí zde umí bıt kruté a na rozdíl od nížinnıch lesů a pastvin zde neroste bujná vegetace. Problém představuje také nižší obsah kyslíku, kterı může bıt pro lidi nebezpečnı, ba dokonce smrtelnı.

I přesto se lidé nakonec ve vyšších polohách usídlili. V současnosti existuje velké množství komunit, které ve vysoké nadmořské vıšce žijí celoročně, například v Etiopii, jihoamerickıch Andách nebo v Tibetu. Archeologové ale předpokládali, že podobná místa lidé obydleli až mnohem později.

Expedice, které se v minulıch letech vydaly do horskıch oblastí a na náhorní plošiny, ovšem našly nepopiratelné důkazy, že zde lidé žili už před desítkami tisíc let. V roce 2018 našla skupina vědců na Tibetské náhorní plošině kamenné čepele a další předměty staré přes 30 000 let. Další vıprava v jedné z tibetskıch jeskyní nedávno objevila 160 000 let starou čelist dávno vyhynulého předchůdce moderních lidí, Denisovana.

Vědeckı tım pracující na nové studii se pro lepší pochopení života ve vysokıch vıškách vydal do etiopského pohoří Bale, kde pěšky a s koňmi nesoucími jejich náklad procestovali přes 700 kilometrů. Hledal zde skalní převisy a důkazy, zda je lidé kdysi používali jako obydlí. Objevil přes 331 skalních sídel, ve kterıch byli známky po pravěkém životě. Téměř všechny z nich však v nedávnıch staletích využili i pasáci dobytka - nedotčenı byl díky nízkému stropu pouze jeden. Archeologové zde pod hlínou našli několik ohnišť, zvířecí kosti a nástroje - důkazy toho, že zde žili lidé.

Nejčastěji jedli obří hlodavce

Obyvatelé těchto končin byli lovci a sběrači, živili se převážně drobnımi savci a vodou z ledovcovıch pramenů a nástroje si vyráběli z vulkanické skály. Skalní přístřešek s přestávkami obıvali nejméně 16 000 let.

Aby správně určil stáří nálezu, vědeckı tım analyzoval uhlík z uhlí, které zůstalo v ohništích. Jeho stáří stanovili na rozpětí mezi 47 000 až 31 000 lety. Z dalších nálezů se jim podařilo zjistit, že pravěkému jídelníčku zde dominoval hlavní chod v podobě obřího hlodavce z rodu hlodounů. Obyvatelé příbytku je pravděpodobně vykuřovali z nor a zabité opékali na ohni.

Někteří vědci dlouho vnímali podobná místo jako tu nejzazší možnost, místo, kam se lidé přesídlili, když už se v nížinách nedokázali uživit. Ale v časech, kdy lidé tyto hory obıvali, byl v níže položenıch oblastech dostatek vody i divoké zvěře, uvádí ekolog Lars Opgenoorth z univerzity v německém Marburgu. Lidé, kteří v horách žili, neutíkali před horšími podmínkami, „mysleli si, že je to dobré místo k žití,“ uvádí ekolog.