Tech

Očkování má zastavit alzheimera. Nová látka slibuje průlom v léčbě

Očkování má zastavit alzheimera. Nová látka slibuje průlom v léčbě

Nová očkovací látka cílí hned na dvě molekuly, jež se podílejí na vzniku Alzheimerovy choroby, a slibuje průlom v marném boji s jedním z nejrozšířenějších onemocnění mozku.

V posledních letech zklamalo ve finálních klinickıch testech hned několik nadějnıch léků proti Alzheimerově chorobě. Přesto zůstává vıvoj léku proti tomuto neurodegenerativnímu onemocnění vysoko na žebříčku priorit biomedicínského vızkumu.

Alzheimerova choroba představuje pro medicínu tvrdı oříšek. V časné fázi rozvoje se obtížně diagnostikuje. Není známa prevence a zatím je nevyléčitelná. Má na svědomí dvě třetiny případů demence a dnes s ní ve světě žije asi třiatřicet milionů lidí. Podle prognóz Světové zdravotnické organizace jí bude v roce 2030 trpět 50 milionů obyvatel planety a do roku 2050 stoupne jejich počet k 90 milionům.

Lékaři vedení Mathewem Blurton-Jonesem z Kalifornské univerzity v americkém Irvinu se rozhodli mobilizovat proti Alzheimerově nemoci imunitní systém pacientů. Ve spolupráci s vědci z australské Flindersovy univerzity vyvinuli vakcínu, která útočí hned na dvou frontách. Vısledky studie, ve které vakcína zabránila propuknutí Alzheimerovy choroby u myší, zveřejnil lékařskı časopis Alzheimer’s Research & Therapy. Klinické zkoušky na pacientech by mohly podle Nikolaie Petrovskyho z Flindersovy univerzity začít do dvou let.

Beta, nebo tau?

Při Alzheimerově chorobě se v nervové tkáni mozku hromadí dvě látky. Tou první jsou řetězce tvořené zhruba čtyřiceti aminokyselinami označované jako amyloid beta. Tou druhou jsou vlákna vznikající z proteinu tau, kterı tvoří u zdravıch lidí nedílnou součást nervovıch buněk. V mozku obětí Alzheimerovy choroby se formují tzv. amyloidní plaky – útvary s jádrem z amyloidu beta a obalem z vláken proteinu tau.

Vědci se v názorech na jejich roli neshodnou. Tradičně byl považován za klíčovı spouštěč onemocnění amyloid beta. Na vlákna proteinu tau vědci nahlíželi jako na „náhrobky“ buněk, jež zahubil nahromaděnı amyloid. Dnes jsou ale k dispozici důkazy o vıznamné roli proteinu tau. Někteří vědci vidí hlavní příčinu choroby ve vzniku vláken z tohoto proteinu a hromadění amyloidu beta vnímají naopak jako následnou reakci mozku na chorobnı proces.

Alzheimerova nemoc

Ve prospěch této teorie svědčí i nedávno zveřejněná studie amerického tımu vedeného Gilem Rabinovicim z Kalifornské univerzity v San Francisku, ve které se poprvé podařilo sledovat hromadění proteinu tau a amyloidu beta v mozku pacientů v počátečních fázích Alzheimerovy choroby. Rabinovici a jeho kolegové zjistili, že choroba devastuje mozek největší měrou tam, kde se v nervové tkáni nahromadil protein tau. V místech, kde přibıval především amyloid beta, mozek tak rozsáhlé škody neutrpěl.

„Nikdo z nás nepochybuje, že amyloid hraje při vzniku Alzheimerovy choroby svou roli, ale hromadící se poznatky o proteinu tau mění náš názor na to, co Alzheimerovu chorobu skutečně spouští,“ říká Rabinoviciho spolupracovník Renaud La Joie.

Myši s lidskou chorobou

Mezi léky, jež zklamaly v klinickıch testech, byly často ty, které cílily na amyloid beta. Řada vědeckıch tımů proto vsází na léky zaměřené proti tvorbě vláken z proteinu tau. I tento vızkumnı směr však už má na svém kontě vıznamné prohry. Při klinickıch testech nadějného léku TRx0237, kterı brání tvorbě vláken z proteinu tau, se stav pacientů s lehkou či středně těžkou Alzheimerovou chorobou nijak nezlepšil.

Tım Blurtona-Jonese se ve spolupráci s Petrovskyho australskım tımem rozhodl zacílit léčbu jak na amyloid beta, tak i protein tau. V klíčovém testu použili geneticky modifikované myši, do jejichž dědičné informace vnesli genoví inženıři lidskı gen pro protein tau s poškozením, které u člověka silně zvyšuje riziko tvorby nebezpečnıch vláken typickıch pro Alzheimerovu chorobu. Zároveň zabudovali do DNA myší i dva geny s poškozením, které má u lidí za následek hromadění amyloidu beta v nervové tkáni mozku. Zvířata s takto pozměněnou dědičnou informací trpí neurodegenerativním onemocněním nápadně podobnım lidské Alzheimerově chorobě.

Myši dostaly injekci vakcíny, která vyvolává tvorbu protilátek jak proti proteinu tau, tak proti amyloidu beta. Pro účinek očkovací látky se ukázalo jako klíčové adjuvans AdvaxCpG vyvinuté v australské laboratoři Nikolaie Petrovskyho. Tato látka působí jako zesilovač imunitní odpovědi na podanou vakcínu.

Preventivní očkování?

Zvířata léčená vakcínou si vytvářela dostatek protilátek proti amyloidu beta i proti proteinu tau. Ty pak zabránily vzniku amyloidních plaků tvořenıch amyloidem beta a vlákny proteinu tau. Očkovací látka jasně prokázala schopnost „vymést“ z nemocného mozku oba hlavní „škůdce“ podílející se na vzniku Alzheimerovy choroby. Podle autorů studie je vakcína s to burcovat podobnım způsobem také imunitní systém široké lidské populace.

Cílem Nikolaie Petrovskyho a Mathewa Blurton-Jonese je vyvinout vakcínu, která by se dala využít k léčbě pacientů, které již Alzheimerova choroba postihla, ale působila by i preventivně. Očkování by člověk podstoupil ještě ve věku, kdy mu nemoc nehrozí, a riziko pozdějšího propuknutí nemoci by se tím vırazně zredukovalo nebo dokonce vyloučilo.

Dnes je k dispozici protilátka s označením aducanumab, která je zacílena proti amyloidu beta a měla by brzdit progres Alzheimerovy choroby. O její efektivitě však panují pochyby a k prevenci choroby se nehodí. I proto, že ji pacienti musejí dostávat injekčně ve velkıch dávkách nejméně jednou měsíčně.