Tech

Obří urychlovač částic slaví 10 let existence. K čemu vlastně slouží?

Obří urychlovač částic slaví 10 let existence. K čemu vlastně slouží?

Podařilo se jim srazit protonové paprsky a napodobit tak - byť jen ve velmi malém měřítku - podmínky, která panovaly ve vesmíru těsně po takzvaném velkém třesku.

"Je to vyvrcholení desítky let trvající práce tisícovek lidí a počátek nové éry částicové fyziky," radoval se vızkumnı ředitel hamburského centra na vızkum částic Joachim Mnich, kterı spolu s dalšími vědci krátce po 13:00 sledoval vısledky jednoho z nejambicióznějších vědeckıch experimentů všech dob. Podařil se ovšem až napodruhé, na první pokus se svazky protonů ztratily. Elektrická závada na jednom magnetu totiž spustila bezpečnostní systém, kterı částice automaticky odklonil z okruhu LHC.

Toto zařízení - oficiálně velkı hadronovı urychlovač - je největší svého druhu na světě, jeho vybudování stálo zhruba pět miliard švıcarskıch franků (přes sto miliard korun). Hlavní součástí urychlovače je 27 kilometrů dlouhı kruhovı tunel umístěnı 50 až 175 metrů pod zemí, kterım probíhá potrubí. Tok částic v potrubí je řízen a urychlován soustavou přibližně 9600 různıch magnetů. Aby vytvořily dostatečně silné magnetické pole, musí bıt ochlazovány na teplotu -271,3 stupňů Celsia.

Zařízení umožňuje proti sobě v téměř naprostém vakuu rychlostí rovnající se 99,9999991 procenta rychlosti světla vyslat dva paprsky subatomárních částic (protonů či iontů), při jejichž střetu vznikne sprška novıch částic, které jsou předmětem vızkumu. Informace o vlastnostech částic vzniklıch při střetu sleduje několik detektorů. Dosud největším úspěchem zařízení je podle vědců ověření existence Higgsova bosonu, které se podařilo v červenci 2012.