Tech

Nový americký neviditelný bombardér B-21 Raider vzlétne v roce 2021

Nový americký neviditelný bombardér B-21 Raider vzlétne v roce 2021

B-21 je (respektive bude) stealth strategickı bombardér typu křídlo s velmi dlouhım doletem (s celosvětovım dosahem) a vıdrží ve vzduchu. Podobně jako B-2 Spirit bude působit vıhradně ze Spojenıch států.

Hlavním protivníkem B-21 se stane pokročilá pozemní protivzdušná obrana (PVO), kterou má B-21 překonávat pomocí vlastního stealth a zbraní velmi dlouhého dosahu. Klíčovou zbraní bude především nová střela s plochou dráhou letu LRSO (Long Range Stand Off) s jadernou hlavicí W80-4.

Vizualizace neviditelného bombardéru B-21 Raider.

V roce 2016 bombardér B-21 získal označení „Raider“, po slavné operaci Doolittlův nálet (Doolittle Raid), během které šestnáct americkıch bombardérů B-25B Mitchell provedlo v roce 1942 nálet na Tokio, odvetou za japonskı úder na Pearl Harbour. Náčelník Generálního štábu letectva, generál David Goldfein, vybral jméno z celkově 2 000 návrhů.

Podle Northrop Grumman pronikne B-21 Raider nad území, kam devadesát procent současné flotily americkıch bombardérů nemůže. Mluvíme o bombardérech B-1B Lancer a B-52 Stratofortress, které představují pro moderní PVO poměrně snadnou kořist. Zbylıch deset procent tvoří stealth bombardéry B-2 Spirit.

Vıhledově nahradí B-21 (případně odvozené letouny) celou flotilu současnıch americkıch bombardérů. Letectvo nakoupí minimálně sto letadel B-21, vıhledově dvě stě, a to při jednotkové ceně 656 milionů dolarů za kus.

Program B-21 oficiálně odstartoval v roce 2014, první prototyp vzlétne údajně v prosinci 2021 (podle některıch jde o nereálné datum) a dosažení počátečních operačních schopností (IOC) první letky B-21 se očekává někdy v polovině dvacátıch let. Domovskımi základnami B-21 se stanou Dyess AFB (Air Force Base) v Texasu, Ellsworth AFB v Jižní Dakotě (domov první letky B-21) a Whiteman AFB v Missouri.

I když v případě moderních bojovıch letounů se nejčastěji skloňují americké firmy Lockheed Martin a Boeing, také Northrop Grumman má robustní zázemí pro vıvoj špičkové letecké techniky ‒ ostatně je vırobcem a udržuje v provozu stealth bombardéry B-2 Spirit. Kromě toho Northrop dodává high-tech celky pro F-35 a je tvůrcem bezpilotních letadel X-47B a Global Hawk.

B-2 Spirit a dvojice F-117 Nighthawk

B-2 Spirit a dvojice F-117 Nighthawk

B-21 Raider má s B-2 Spirit mnoho společného, ale liší se v některıch zásadních detailech. B-21 je především menší (tedy levnější) ‒ bombardér B-21 odhadem unese jen polovinu až dvě třetiny nákladu B-2. Ostatně ze zveřejněného obrázku jsou u B-21 patrná méně početná pojezdová kola podvozku, než v případě B-2 Spirit. Také dveře podvozkovıch šachet jsou jinak řešené.

Oba letouny mají jinak řešenou záď a příď. Charakteristická zubatá záď B-2 byla u B-21 zjednodušená do tvaru jednoduchého „W“. V případě přídě B-21 postrádá „jestřábí zobák“ svého většího kolegy.

MQ-25 s dobře patrnım sacím otvorem NACA;

MQ-25 s dobře patrnım sacím otvorem NACA;

Nejzásadnější viditelnou změnou jsou jinak řešené sací otvory motorů. Zatímco B-2 má sací otvory vystouplé, v případě B-21 jsou utopené v trupu, podobně jako u námořního dronu Boeing MQ-25 Stingray, a víc posunuté ke kabině a k nosu letadla. Takové řešení dále zlepšuje stealth (nejsou vidět lopatky turbíny motorů), zejména proti radiolokátorům letadel a střel vzduch–vzduch protivníka.

Mimochodem, s konceptem utopeného sacího otvoru přišla již v roce 1941 americká NACA (National Advisory Committee for Aeronautics), předchůdce NASA. Řešení nabízí nižší odpor vzduchu, ale nedokáže vyvinout vyšších tlaků a objemů vzduchu, jako klasické externí sací otvory. Dosud jsme proto NACA sání viděli hlavně u sportovních automobilů. U letadel se používá především pro chlazení motorů.

Zapuštěné sací otvory jsou zřejmě aerodynamicky nejsložitější část B-21. Ostatně web The Drive již v roce 2018 psal, že tento aerodynamickı prvek dal konstruktérům Northropu nejvíc práce.

Bombardéry B-2 a B-52

Bombardéry B-2 a B-52

Za pozornost také stojí, že menší rozměry B-21 umožní využívat kratší letištní dráhy (tedy operovat z více letišť). Například B-2 Spirit potřebuje ke vzletu 2 000 metrů dlouhou vzletovou dráhu. B-52 však musí přistávat na dráze dlouhé ideálně 3 000 metrů a široké 90 metrů. Ostatně proto ostravské letiště Leoše Janáčka může se svou letištní dráhou 3 500 × 63 metrů hostit na Dnech NATO právě tyto obří bombardéry.

Pro zajímavost uveďme, že Whiteman AFB má letištní dráhu dlouhou přes 3 700 metrů a ostatní dvě jmenované základny víc než 4 000 metrů.

Zdroj: The Avionist, The Diplomat

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.