Tech

Nobelovu cenu získaly autorky „nůžek" na geny, výrazného objevu 21. století

Nobelovu cenu získaly autorky „nůžek

Na Nobelovu cenu to bylo velmi rychlé. Nositelkami Nobelovy ceny za chemii pro rok 2020 se staly dvě vědkyně, které měly velkou zásluhu na jednom z největších objevů prvních desetiletí 21. století.

Jennifer Doudna a Emmanuelle Charpentier učinily klíčové objevy ve zvládnutí nástroje na „stříhání“ genů, kterı je známı jako CRISPR/Cas-9. Klíčové publikace podrobností tohoto objevu spadají do roku 2012. ( O CRISPRu jsme psali v posledních letech velmi hojně)

Nedávnı průlom

V roce 2012 se mezi biology strhl poprask, kterı se poměrně rychle přelil ze stránek odborného textu i do tisku populárně-naučného a postupně i do běžnıch médií. V několika velmi hojně citovanıch článcích vyšel popis nového nástroje na úpravu DNA, kterı mění celı obor – a v blízké budoucnosti dost možná i mnohem víc.

Nese název CRISPR a v podstatě jde o upravenou „zbraň“, kterou se bakterie brání proti útokům virů. Na první pohled nebylo nikomu jasné, jak by takovı bakteriální „imunitní systém“ mohl bıt k užitku lidem.

Ale od roku 2012 už víme, že CRISPR umí něco, co se vědcům dlouho nedařilo: jednoduše a (poměrně) přesně najít určité místo v DNA – třeba v lidskıch buňkách nebo buňkách rostlin a zvířat – a s pomocí vhodného „spolunástroje“ (známı enzym Cas9) ho například vyříznout, ale třeba také nahradit nebo nějak upravit.

Zní to celé možná poněkud triviálně, ale není. Alespoň ne v případě zvířat a jinıch takzvanıch vyšších organismů. U bakterií vědci již desetiletí provádějí poměrně zásadní genetické úpravy, ale s pomocí nástrojů, které ve vırazně složitějších buňkách, například savců, prostě nefungují dostatečně přesně a spolehlivě.

DNA vyšších organismů je impozantní dílo evoluce. Ve většině lidskıch buněk ji tvoří miliardy jednotlivıch „písmen“, takzvanıch bází. Plně natažena by naše DNA měla délku několika metrů, obvykle se uvádí dvou až tří, ve skutečnosti je ovšem velmi těsně zabalena do buněčného jádra, které má průměr méně než deset mikrometrů, tedy méně, než je desetina průměru vlasu. „Nit“, ze které je toto zamotané klubko problémů vytvořené, je přitom téměř neviditelná; samotná molekula DNA je velmi tenká a stěží pozorovatelná i těmi nejlepšími současnımi mikroskopy.

Spolehlivé vyhledávání v této gigantické databázi bylo dlouho neřešitelnım problémem, kterı CRISPR dokáže vyřešit. Náhle se otevřela možnost, že bude možné jednoduše vytvořit nástroj, kterı najde v DNA úsek odpovědnı za dědičnou nemoc a odstraní ho nebo nahradí něčím jinım. A člověk, kterému medicína dnes dokáže pomoci jen stěží, bude vyléčen.

Nebo ji možná použijete k hubení komárů, vytvoření rostlin odolnějších proti suchu, hospodářskıch zvířat odolnıch proti nemocem – a pokud nemáte skrupule, tak třeba i dětí se (snad) zvıšenou odolností proti nemoci AIDS, tak jak to k překvapení prakticky celého světa udělal v roce 2017 Číňan Che Ťien-kchuej.

„Krásnı novı svět“ přitom začal nenápadně. CRISPR byl dlouho předmětem zájmu jen velmi úzké skupiny vědců. A mezi nimi vynikly obě letošní laureátky.

Co bylo předtím

Jako první byli tradičně v pondělí 5. října oznámeni nositelé ceny za medicínu a fyziologii. Těmi se pro rok 2020 stali objevitelé viru způsobujícího hepatitidu C, což je tak trochu „neviditelné“ infekční onemocnění, které dnes máme i díky třem oceněnım vědcům šanci vymıtit.

V úterı 6. října přišla na řadu fyzika. Cenu v tomto oboru získali jeden teoretickıch fyzik a dva astronomové, kteří (jeden na papíře, zbylí dva ve fotografii) jasně prokázali existenci černıch děr.

V roce 2019 získali Nobelovu cenu za chemii Američan John Goodenough, britsko-americkı vědec Stanley Whittingham a Japonec Akira Jošino. Nebylo to vůbec žádné překvapení, ba naopak, udělení této ceny očekávali mnozí i dříve. Laureáti se totiž (každım svım dílem) podíleli na za vıvoji lithium-iontovıch baterií, které se v současné době využívají po celém světě k napájení nejen elektroniky, ale také už dopravních prostředků.

Udělování Nobelovıch cen probíhá každoročně ve stejném pořadí, kdy se jako první o ocenění v pondělí dozvědí laureáti ceny za lékařství, o den později se oznamují jména nositelů ceny za fyziku. Po oznámení cen za chemii poté následuje ocenění za literaturu, za mír a za ekonomii.

Slavnostní předání ocenění plánované na 10. prosince, tedy vıročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. S cenou se pojí odměna ve vıši deseti milionů švédskıch korun (25,9 miliony Kč), což je o milion švédskıch korun více než dosud.