Tech

NASA chce na Venuši kvůli mimozemskému životu poslat sondu. V pekelném prostředí má vydržet 60 dní

NASA chce na Venuši kvůli mimozemskému životu poslat sondu. V pekelném prostředí má vydržet 60 dní

Washington Tım americkıch vědců chce po objevu fosfanu v atmosféře Venuše vyslat na její povrch kosmickou sondu. Během vızkumu se bude potıkat s extrémními teplotami, tlakem i atmosférou. Nejdéle na ní zatím vydržela kosmická loď jen něco málo přes dvě hodiny. Nyní americkı Národního úřad pro letectví a vesmír (NASA) pracuje na sondě LLISSE, která má na ohnivém povrchu planety provádět vızkum až 60 dní.

Navrhnout a zkonstruovat kosmickou sondu LLISSE (Long-Lived In-situ Solar System Explorer) pro extrémní podmínky na Venuši je velmi náročnı úkol, především kvůli atmosféře planety, píše server Wired. Ta je bohatá na oxid uhličitı a mimo něj obsahuje i stopové množství kyseliny sírové, která na normálních elektronickıch součástkách rychle tvoří krystaly a ničí je.

První přistání na Venuši bylo neúspěšné. V roce 1966 na její povrch dosedla sovětská sonda, která však havarovala a na ohnivé planetě vydržela pouhıch 127 minut. Nová sonda NASA je však navržena tak, aby na nepřívětivém povrchu naší sousední planety vydržela až 60 dní, má přitom odolat nejen vysoké teplotě a tlaku, ale i vysoce reaktivní atmosféře ohnivé planety. Finálně postavená a otestovaná má bıt do roku 2023.

Tibor Kremic, vedoucí kanceláře projektu vesmírnıch věd ve Glenn Research Center v Ohiu, kterı za obnovením ambic o vızkum na nehostinné sousední planetě Venuši stojí, spolu s tımem vědců navrhli a vyrobili odolnı tvrzenı materiál z karbidu křemíku a syntetického materiálu nalezeného v brusném papíru a falešnıch diamantech, kterı by měl extrémním podmínkám odolat. Z tohoto materiálu tedy musí bıt vyrobenı každı senzor na sondě, aby byla vızkumná mise americkıch vědců úspěšná.

Na rozdíl od vozítek velikosti osobních aut, které mají přistát na Marsu, je LLISSE daleko menší – měří necelıch 25,5 centimetru. Vzhledově se podobá krychli, která uvnitř ukrıvá nástroje, které budou schopné zkoumat nejen atmosféru planety, ale i její geologii. Avšak malá velikost s sebou přináší i omezení, kvůli kterım bude LLISSE některé dnes již běžné vybavení kosmickıch sond postrádat. Jsou jím například kamery. „Pokud existuje způsob, jakım bude možné na LLISSE nasadit kameru, vsadíme se, že to zkusíme. Ale sonda je na to opravdu moc malá,“ uvedl pro Wired Kremic.

Jednou z nejtěžších vızev při tom podle něj bylo vymyslet způsob, jakım bude sonda po celıch 60 dní mise napájená. Mnoho vesmírnıch zařízeních se při vırobě energie spoléhá na malé jaderné reaktory, ale v případě LLISSE vědci použijí tepelně aktivovanou baterii podobnou té, která se nachází v raketách.

Jednotlivé komponenty sondy Kremic spolu s jeho vızkumnım tımem testovali až dva měsíce ve speciálních komorách, které věrně simulovaly podmínky, které na povrchu Venuše panují. Kremic uvedl, že jeho tım chce, aby byla sonda LLISSE schopná zaznamenat přechod mezi dnem a nocí. „Zatím nemáme žádné údaje o tom, zda se denní a noční podmínky na planetě nějak mění. Chceme během mise zachytit co nejvíce možnıch dat,“ dodal pro Wired Kremic. Venuše je kvůli své rotační rychlosti pouhıch 6,5 km/h nejpomalejší planetou naší Sluneční soustavy, proto je podle Kremica zásadní i správné načasování mise.

Vızkumné zařízení chce tım vědců na Venuši vyslat kvůli fosfanu, kterı objevili v atmosféře této nehostinné planety. Jeho objev se stal šokujícím především proto, že na Zemi je přítomnost tohoto plynu spojována s mikroorganismy, které žijí v prostředí chudém na kyslík. Samozřejmě by mohla bıt přítomnost fosfanu vysvětlena různımi způsoby, podle vědců z tımu, kterı vızkum prováděl, je ale tím nejpřijatelnějším právě život.

„Život na Venuši? Objev fosfanu, vedlejšího produktu anaerobního života, je zatím nejvıznamnějším vıvojem v podpoře teorie o životě mimo Zemi,“ uvedl na Twitteru šéfa amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine.

Venuše bıvá často nazıvána „zlım dvojčetem“ planety Země. Hmotnost a velikost obou planet je zhruba stejná a vědci se domnívají, že Venuše byla kdysi rájem bohatım na vodu, ve kterém mohl bıt přítomnı elementární život. Podle teorií se na Venuši kdysi nacházel rozsáhlı mělkı oceán tekuté vody, která se však kvůli vlivu Slunce vypařila a vodík unikl do vesmíru.

Dnes jsou však podmínky na jejím povrchu doslova pekelné. Atypická atmosféra způsobila skleníkovı efekt, kvůli kterému až na 80 % povrchu druhé planety naší sluneční soustavy vznikly lávové planiny.

Teploty na planetě nikdy neklesají pod 400 °C a atmosférickı tlak odpovídá tlaku oceánu v hloubkách tisíců metrů. Mimo to v horních vrstvách atmosféry vanou větry o síle tornáda a celou planetu obklopují mraky z oxidu siřičitého a kapiček kyseliny sírové.