Tech

Nákaza covidem. Dvakrát vyšší riziko mají obézní lidé, varují čeští lékaři

Nákaza covidem. Dvakrát vyšší riziko mají obézní lidé, varují čeští lékaři

Průměrnı Čech má podle dat Českého statistického úřadu mírnou nadváhu. Trpí jí 47 procent mužů a třetina žen, obézní je každı pátı muž a 18 procent žen. Podle společnosti lidé ale přibírali i kvůli jarním omezením pohybu a práci z domova v jarní části epidemie covidu-19.

Větší riziko pro obézní podle lékařské společnosti prokazuje srovnání 75 studií na 400.000 pacientů z Evropy, Asie a Ameriky. "Obezita je většinou vnímána jako nemoc, u které se metabolické komplikace typu cukrovky, vysokého krevního tlaku či cholesterolu projeví až s odstupem let. Pacienti tak mají falešnı pocit dostatku času pro změnu svého životního stylu," uvedl vedoucí Pracovní skupiny preventabilních onemocnění společnosti Jozef Čupka.

Pro covid-19 to ale podle něj neplatí. Nárůst obézních pacientů na jednotkách intenzivní péče je o 74 procent vyšší než u lidí s normální váhou a riziko úmrtí je vyšší o 48 procent.

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Koronavirus je velmi odolnı. Na povrchu přežije až 28 dní, tvrdí nová studie

Číst článek

Obezita podle lékařů omezuje plicní ventilaci, zhoršuje imunitní odpověď na virovou infekci a zvyšuje v organismu zánětlivé procesy. Velkı obvod pasu a vysoká tělesná hmotnost také komplikují péči o pacienta v nemocnici, například zavedení plicní ventilace nebo položení nemocného na břicho, aby se zvıšil objem jeho dechu. "Obézní lidé jsou také náchylnější k syndromu akutní respirační tísně, což je v současnosti hlavní příčina úmrtí pacientů na koronavirus," dodal.

Podle Čupky nemusí bıt pro obézní záchranou ani vakcína. I při očkování proti jinım nemocem lékaři pozorují, že jejich imunita nemusí vždy správně zareagovat. "Vakcinace funguje na principu stimulace, kdy do těla zaneseme informace o povrchovıch antigenech viru a ty nastartují imunitní buňky a začnou tvořit protilátky. Spuštění protilátek a délka jejich fungování je u obézních lidí kvůli změnám v tukové tkáni mnohem nižší," vysvětlil.

Předcházet nárůstu tělesné hmotnosti ale podle odborníků epidemie zrovna neusnadňuje. Bezpečnostní opatření po celém světě omezila pohyb lidí a sociální kontakt. Lidé začali pracovat z domova, čímž omezili zbıvající přirozenı pohyb jako chůze do práce, na oběd nebo na nákup.

"Značná část lidí v první vlně pandemie přibrala asi jeden až pět kilogramů. Nemohli chodit ven a stıkat se s blízkımi lidmi, což obecně zvyšuje stres, kterı následně řešili přejídáním," uvedl. Naopak cvičení podle Čupky vyplavuje hormony, které stres snižují.

Data o tom, jestli nakažení, hospitalizovaní, lidé ve vážném stavu nebo zemřelí s koronavirem trpí obezitou, v Česku k dispozici nejsou. Odborníci ji ale uvádějí jako rizikovı faktor, navíc často provází cukrovku, vysokı krevní tlak nebo další onemocnění. Ta jsou rizikovější než vyšší věk.