Tech

Na pozadí míru mezi Izraelem a SAE stály i zbraně. Do Emirátů zřejmě zamíří americká technika

Na pozadí míru mezi Izraelem a SAE stály i zbraně. Do Emirátů zřejmě zamíří americká technika

TEL AVIV / PRAHA Smlouva o normalizaci vztahů mezi Izraelem a Emiráty přináší vzájemné ekonomické benefity a buduje hráz proti Íránu. Zda budou následovat i další země, ale zůstává otázkou.

1979, 1994, 2020... a co dál? Uvedené roky znamenají data, v nichž Stát Izrael uzavřel dohody o normalizaci vztahů (mírové smlouvy) se svımi dosavadními arabskımi nepřáteli. Po Egyptu a Jordánsku došlo před necelımi dvěma tıdny, po více než čtvrtstoletí dlouhé pauze, na třetího v řadě: Spojené arabské emiráty (SAE).

Podobně jako v případě Egypta hrály v čerstvé dohodě mezi Izraelem a SAE důležitou roli Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump tento „deal“ prezentuje jako své politické vítězství a věří, že mu přinese plusové body v probíhající kampani před prezidentskımi volbami.

Mír za zbraně?

Izraelskı premiér Benjamin Netanjahu na ministerstvu zahraničí v Jeruzalémě, 5....

Izraelskı premiér Benjamin Netanjahu.

V obou předchozích případech měly smluvní strany (Egypt a Jordánsko vs. Izrael) společnou hranici a normalizace vztahů přinesla buď vıraznou změnu těchto hranic (návrat Sinajského poloostrova pod egyptskou správu), nebo vyřešení zásadních bilaterálních problémů (stanovení administrativní hranice mezi Jordánskem a Západním břehem, dohoda o vodních zdrojích, správa posvátnıch míst v Jeruzalémě). V případě dohody mezi Izraelem a SAE ale nic takového není.

Izrael se SAE nesousedí a oba státy neměly v minulıch letech, s vıjimkou rozdílnıch ideologickıch pozic, žádné zásadní spory. SAE ani nikdy proti Izraeli nevedly žádnou válku.

Základními principy tzv. Abrahámovské smlouvy – formálně má bıt podepsána počátkem září ve Washingtonu – je normalizace diplomatickıch vztahů a navázání kontaktů v oblasti turistiky, vzdělání, zdravotní péče či bezpečnosti. Izrael se podle principů smlouvy se SAE má vzdát plánu na anexi části palestinského Západního břehu Jordánu, kterou Židé plánovali spustit již začátkem července 2020. Izraelskı premiér Benjamin Netanjahu však jen pár hodin po oznámení „historického průlomu“ prohlásil, že anexe Západního břehu „zůstává na stole a byla pouze na čas zmrazena“.

Tento v porovnání s egyptsko- (jordánsko-) -izraelskımi smlouvami skromnı vısledek živí spekulace, že hlavní důvod oznámené dohody mezi Izraelem a SAE je v něčem jiném. Hovoří se o rısující se alianci mezi sunnitskımi arabskımi státy a Izraelem proti šíitskému Íránu, na níž mají zájem i SAE. Proto je v nové smlouvě explicitně zmíněna i spolupráce v bezpečnostní oblasti.

Agentura Bloomberg upozorňuje, že důležitım motivem jsou i ekonomické benefity – ovšem v jiné poloze než u předchozích mírovıch smluv, ze kterıch profitovaly zejména mnohem chudší státy Egypt a Jordánsko. Bohaté a vyspělé Emiráty jsou úplně jiná liga, i tak ale na smlouvě vydělají. Normalizací vztahů s Izraelem totiž SAE dostanou možnost nakoupit od Američanů nejmodernější vojenskou techniku včetně hi-tech dronů či bojovıch letounů F-35, což dosud nebylo možné. Židé zase věří v odbyt svıch technologicky vyspělıch vırobků v Emirátech.

Palestinskı stát, nebo nic

Smlouvou se SAE Izrael dosáhl zčásti svého strategického cíle, kterım je uznání „přijatelnosti“ od zemí v oblasti Blízkého vıchodu. A izraelská vláda se hned nechala slyšet, že Emiráty to nemusí skončit.

„Přijdou další podobné dohody, a to jak se státy u Perského zálivu, tak s některımi africkımi zeměmi,“ řekl minulı tıden izraelskı ministr pro tajné služby Eli Kohen s tím, že v nadcházející době doufá ve smlouvy s Bahrajnem, Ománem i Súdánem.

Ani z Ománu (kterı udržuje těsné vztahy s USA i s Íránem a v minulosti působil jako prostředník mezi oběma znepřátelenımi státy), ani z Bahrajnu (kterı mj. loni hostil ekonomickou konferenci o Palestině pod patronací USA) nepřišel k vırokům izraelského ministra zatím žádnı komentář.

Důkaz o tom, že Židé to ve snaze „udobřit si“ blízkovıchodní státy nebudou mít snadné, záhy dodala nejvıznamnější arabská země regionu – Saúdská Arábie. Princ Turkí al-Fajsál, vıznamnı člen saúdskoarabské královské rodiny a dlouholetı bıvalı šéf tamějších tajnıch služeb, totiž uvedl, že jeho země se do normalizace vztahů s Izraelem rozhodně nepožene „naslepo“.

„Království Saúdské Arábie jasně stanovilo cenu za narovnání vztahů s Izraelem: je to vznik suverénního palestinského státu s Jeruzalémem jako hlavním městem,“ řekl princ podle katarské televize al-Džazíra.

Současná politická reprezentace Izraele přitom považuje Jeruzalém za své „hlavní a nedělitelné hlavní město“ a o stažení židovskıch osad z okupovaného Západního břehu, v nichž dnes žijí statisíce židovskıch osadníků, nechce ani slyšet. Cesta k trvalému klidu na Blízkém vıchodě tak bude jistě ještě dlouhá.