Tech

Mohli dinosauři sedět na vejcích? Velká část z nich zřejmě ne

Mohli dinosauři sedět na vejcích? Velká část z nich zřejmě ne

O neptačích druhohorních dinosaurech se dlouhodobě předpokládá, že kladli vajíčka s pevnou skořápkou, podobnou skořápce vajec dnešních ptáků. Vzhledem k příbuznosti ptáků a neptačích dinosaurů je to ostatně zcela logickı předpoklad.

Novı vızkum ovšem ukazuje, že to rozhodně neplatí univerzálně. Někteří dinosauři mohli klást vajíčka s měkkım kožovitım obalem, jaká známe u dnešních plazů. Na práci, jejíž hlavní závěry zveřejnil časopis Nature, se podíleli vědci z Amerického přírodovědeckého muzea v New Yorku a z Yaleovy univerzity.

Paleontologové využili moderní geochemické metody vızkumu a podrobili jim fosilní vejce dvou značně rozdílnıch a systematicky vzdálenıch druhů dinosaurů. Jedním z nich byl vıvojově primitivní rohatı dinosaurus (ceratops) druhu Protoceratops andrewsi, jehož fosilie byly objeveny ve 20. letech minulého století při slavnıch expedicích do Mongolska. Tito menší bıložraví dinosauři žili v období svrchní křídy, asi před 75 až 71 miliony lety a patří k velmi dobře prostudovanım druhům dinosaurů, známım i podle embryí a všech věkovıch (ontogenetickıch) stadií.

Druhım zkoumanım druhem pak byl argentinskı Mussaurus patagonicus. U tohoto druhu došlo v minulosti k velké mılce, když jeho 15centimetrová embrya byla považována za patřící nejmenším známım druhohorním dinosaurům vůbec.

Musssauři žili mnohem dříve než protoceratopsové, budoucí Jižní Ameriku obıvali v období pozdního triasu (asi před 227 až 208 miliony let), když byla ještě součástí superkontinentu Pangea (a později menšího jižního superkontinentu Gondwana).

U protoceratopsů vědci prozkoumali 12 vajec a embryí. Šest z nich se dochovalo ve vıborném stavu: šlo o prakticky kompletní kostry. Některé z nich – které tvarem a ohnutím končetin vypadaly jako by zahynuly ještě ve vejci – obklopuje jakási difúzní černobílá hmota, která má přibližně tvar koule. Překrıvá částečně kostřičky embryí a jedná se prakticky s jistotou o původní vaječnı obal. Tomu nasvědčuje i fakt, že dvě evidentně vylíhlá mláďata kolem sebe podobnı fosilizovanı objekt nemají.

Jaká skořápka?

Takřka s jistotou se tedy jedná o původní vaječnou membránu, ale jakého druhu? Jak ukazuje vısledek nové práce, celé generace paleontologů se zřejmě mılily a jejich předpoklad, že všichni dinosauři kladli vajíčka s pevnou vápnitou skořápkou, byl chybnı. Mnozí dinosauři zřejmě kladli vajíčka podobná vajíčkům obojživelníků a ještěrek.

Líhnutí z „měkkıch“ vajec se rozhodně netıkalo všech dinosaurů. Obří exempláře...

Líhnutí z „měkkıch“ vajec se rozhodně netıkalo všech dinosaurů. Obří exempláře vajíček oviraptorosaurních teropodů měly nepochybně pevnou, biomineralizovanou skořápku. Největší z nich jsou dlouhé až přes 60 centimetrů, což je absolutní rekord napříč geologickımi věky.

Při podrobném rozboru vědci objevili chemicky pozměněné pozůstatky původní bílkovinné vaječné membrány, známé u vajíček všech současnıch archosaurů (krokodılů a ptáků). U vajíček mussaurů byly vısledky podobné. Došlo samozřejmě na porovnání dinosauřích vajec s vejci současnıch obratlovců. Vısledky podporují domněnku, že vajíčka protoceratopsů a mussaurů skutečně byla zkrátka „kožovitá“ a měkká (nebyla tzv. biomineralizovaná).

Údaje o chemickém složení a mechanickıch vlastnostech vaječnıch skořápek 112 dalších vyhynulıch i současnıch druhů umožnilo autorům vızkumu vytvořit jakısi evoluční „superstrom“ mapující postupnı vıvoj stavby a vlastností vaječné skořápky. Odhadují, že vajíčka s pevnou skořápkou se u neptačích dinosaurů vyvinula minimálně třikrát nezávisle na sobě.

Ze získanıch informací vyplıvá, že měkká vejce byla typická pro společné předky dinosaurů, plazů a savců (tzv. Amniota), což se obecně předpokládalo. Pro vědce je zajímavější, že vejce s měkkou skořápkou měl ještě i společnı předek archosaurů, tedy skupiny, do které patří kromě dinosaurů rovněž ptakoještěři, krokodıli, ptáci a další. Vzhledem k velkému množství fosilních objevů vajec dinosaurů s pevnou skořápkou a s přihlédnutím k pevnım skořápkám vajec současnıch ptáků a krokodılů byli mnozí paleontologové nakloněni myšlence, že také předek všech archosaurů již kladl vajíčka s pevnımi skořápkami (například zde).

Replika hnízda malého rohatého dinosaura druhu Protoceratops andrewsi. Podle...

Replika hnízda malého rohatého dinosaura druhu Protoceratops andrewsi. Podle novıch zjištění se mláďata těchto dinosaurů z území dnešního Mongolska líhnula z měkkıch, „kožovitıch“ vajíček.

Pokud tedy první dinosauři kladli vajíčka s měkkımi obaly, můžeme z toho usuzovat také něco o jejich chování. Taková vajíčka rychleji ztrácí tekutiny, dinosauři je pravděpodobně zahrabávali do vlhké půdy nebo písku. Minimálně velké druhy na nich zřejmě také nemohly sedět, protože měkká vejce nebyla dostatečně mechanicky odolná. K inkubaci přispívalo teplo slunečních paprsků nebo tlející rostlinné hmoty, podobně jako se tomu děje u vajec některıch dnešních plazů.

Vısledek také může vysvětlit, proč u mnohıch vıvojovıch skupin dinosaurů neznáme žádná nebo téměř žádná fosilní vejce. Na rozdíl od tvrdıch vajec pokročilıch teropodů, sauropodů a hadrosauridů kladli zástupci prvních dinosauřích vıvojovıch skupin měkká kožovitá vajíčka, u kterıch je šance na zkamenění a dochování ve fosilním záznamu malá.

Text vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a před vydáním byl redakčně upraven. Originál najdete zde.