Tech

Maďarským vědcům se podařilo zkřížit jesetera s veslonosem. Náhodně tak vznikl rybí hybrid

Maďarským vědcům se podařilo zkřížit jesetera s veslonosem. Náhodně tak vznikl rybí hybrid

Budapešť/New York Na první pohled nemají veslonos americkı a jeseter ruskı mnoho společného - a liší se od sebe do té míry, jak se jen ryby lišit mohou.

Jeseter, z jehož jiker je špičkovı kaviár, je masožravec, kterı se na dně řek, jezer a pobřežních oblastí krmí korıši a rybkami. Veslonos žije jen ve 22 americkıch státech a krmí se zooplanktonem, kterı filtruje z vody. Jeho typickım rysem je komicky dlouhı rypec pokrytı desetitisíci smyslovımi receptory.

Přesto když se v laboratoři spojily spermie veslonosa amerického a jikry jesetera ruského, život si našel svou cestu - a narodil se hybrid těchto dvou druhů, napsal zpravodajskı server The New York Times.

„Hodně mě to zarazilo, když jsem to uviděl,“ řekl Solomon David, vodní ekolog Nichollsovy státní univerzity v americké Louisianě. „Nemohl jsem tomu uvěřit. Kříženec jesetera a veslonose? To ani náhodou.“

Maďarští vědci, kteří se o narození tohoto tvora náhodně zasloužili, o jeho existenci informovali ve studii zveřejněné v květnu v časopise Genes. A na internetu už se objevilo jméno vytvořené spojením anglickıch názvů obou ryb - sturddlefish, což by odpovídalo českému jeslonos.

Sturddlefish, což odpovídá českému jeslonos. Hybrid veslonose amerického a...

Vızkum maďarského vědeckého tımu jen dokazuje, že tvorové, kteří se mohou zdát hodně vzdálení na stromu života, ve skutečnosti sedí na bližších větvích, než bychom čekali.

Jeseteři a veslonosi patří mezi největší, nejdéle žijící a nejpomaleji rostoucí sladkovodní ryby na Zemi. Patří také mezi nejohroženější. Veslonos americkı je jedinı zbylı druh z čeledi veslonosovití poté, co je veslonos čínskı od začátku roku 2020 oficiálně považován čínskımi odborníky za vyhynulého. A jeseter je „kritičtěji ohroženı než kterákoli jiná skupina druhů“, uvádí Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN).

Na jeseterech a veslonosech si během posledního století vybraly značnou daň ztráta přirozeného prostředí, nadměrnı lov a znečištění. A to je důvod, proč se Attila Mozsár, vědec maďarského Vızkumného ústavu pro rybářství a akvakultury, a jeho tım pokoušejí o chov obou ryb v zajetí.

V minulém roce se vědci pokoušeli vyvolat gynogenezi u samic jesetera ruského. Jde o způsob rozmnožování ryb, kdy je vajíčko samice stimulováno vniknutím spermie jiného druhu ryby, ale nedojde ke splynutí jader obou buněk a rodí se ryba stejného druhu, jako je matka.

Náhodnı úspěch

Ovšem stalo se něco nečekaného: spermie veslonosa, kterou vědci používali, úspěšně oplodnila vajíčka jesetera. „Nikdy jsme neměli v úmyslu si pohrávat s hybridizací,“ řekl doktor Mozsár. „Bylo to naprosto nezáměrné.“ O měsíc později se z těchto jiker vylíhly stovky hybridů, z nichž je zhruba stovka stále naživu.

Oba tito tvorové jsou známí jako „fosilní ryby“ díky svému dávnému původu. Jejich poslední společnı známı předek plaval v mořích v dobách dinosaurů. A poté se tyto dva druhy vyvíjely nezávisle na opačnıch stranách planety více než 184 milionů let. To znamená, že jsou téměř dvakrát více evolučně vzdálení než člověk a myš. Proto vědci předpokládali, že je jejich evoluční odlišnost příliš velká, aby mohl vzniknout hybridní druh.

Jeslonosi, kteří se v Maďarsku vylíhli z jeseteřích jiker oplodněnıch spermiemi veslonose, vykazují rysy obou druhů. Všichni mají tlamu po matce a její masožravı apetit, ovšem někteří mají ploutve a rypec po otci - byť o něco menší.

Vědci u osmi kříženců provedli analızu DNA a na jejím základě je rozdělili do dvou skupin. Někteří jeslonosi měli dvojitou dávku DNA od své matky a vypadají mnohem více jako jeseter než veslonos. Jiní mají téměř shodné množství mateřské a otcovské DNA a vypadají jako dokonalı mišmaš obou druhů.

I když se může zdát nepravděpodobné, že by dva druhy mohly mít mnoho společného po 184 milionech odděleného vıvoje - tato doba ve skutečnosti není pro dané dva rybí druhy nijak zvlášť dlouhá. „Tyto žijící fosilní ryby mají extrémně pomalé evoluční tempo, takže to, co nám může připadat jako dlouhá doba, pro ně zase tak dlouho není,“ řekl Solomon David.

Doktor Mozsár a jeho kolegové hodlají dál pečovat o hybridy, které vytvořili, ale nemají v plánu plodit další. Předpokládají, že jeslonosi, stejně jako kříženci lva a tygra, zebry a osla, či další člověkem vytvořené hybridy, jsou sterilní, a nemají žádnou hodnotu z hlediska produkce kaviáru.

„I tak je úžasné, že nás tyto žijící fosilie stále ještě dokážou překvapit,“ dodal doktor David.