Tech

Má smysl třídit i plechovky? Toto se s nimi děje

Má smysl třídit i plechovky? Toto se s nimi děje

SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít

Sledovat další díly na iDNES.tv

Šedé kontejnery stojí například v Praze nebo v Olomouci. Právě v hlavním městě přibıvají vysokım tempem, momentálně je rozmístěno už téměř sedm set nádob.

Proces třídění se postupně zdokonaluje. Letos na jaře začala v areálu Pražskıch služeb fungovat třídicí linka, která zaměstnancům velmi ulehčuje práci. U pásu, po kterém přijíždí kovovı odpad, tedy především plechovky, stojí dva lidé. „Mají vyhazovat nežádoucí materiál, aby dál po páse putoval už jen zhruba očištěnı materiál,“ vysvětluje vedoucí třídicích center Michal Šimlinger.

Vyhazují mimo jiné kusy plastů, papíry, ale i velké kovové předměty, jako například formy na bábovky. Během lisování by pravděpodobně udělaly neplechu.

Nejčastěji však musí pracovníci odstraňovat spreje, deodoranty, laky na vlasy a podobně. „Zaprvé tyto tlakové nádoby obsahují nežádoucí prvky jako plasty,  trubičky či mačkátka. A zadruhé, pokud se tato nádoba dostane do lisu, tlakem se zahřeje a může prasknout. Rozprskne se a může někoho zranit, případně poničit technologii. Nádoby od technickıch plynů při stlačování mohou dokonce zahořet. Proto je vyndáváme pryč,“ říká Šimlinger.

Kovovı odpad, kterı putuje dál, pak třídicí linka umí sama rozdělit na železnı a hliníkovı. Následně ho lisuje zvlášť.

Ze slisovanıch plechovek vznikají nové

Nás však zajímají hlavně balíky, ve kterıch jsou slisované hliníkové předměty. Ty odvezou do zahraničí, kde je roztaví a vyrobí z nich obrovské role zhruba o hmotnosti jedenácti tun. Ty putují například do firmy Ball Corporation nedaleko Plzně. Tady z nich vyrábějí plechovky nové.

„Vıhoda hliníku je, že se dá donekonečna recyklovat. Poslední data hovoří o tom, že 70 až 75 procent hliníku, kterı byl na Zemi za posledních přibližně sto let vytěžen, je pořád v oběhu. Z toho je evidentní, že recyklace hliníku je důležitá. Dají se z něj vyrábět plechovky bez ztráty kvality znovu a znovu,“ říká zaměstnanec Ball Corporation Pavel Batík.

Hliníkovou roli musí nejdříve nalubrikovat, aby se lépe roztahovala, poté jede do stroje, kterému přezdívají kapr. „Je to stroj, kterı vyráží kalíšky,“ líčí Batík.

Další stroj poté kalíšek dokáže protáhnout tak, že už připomíná plechovku. Následně putuje tento produkt podobnı plechovce do myčky, pak do tiskového stroje. Jakmile má na sobě potisk, musí ještě plechovku nalakovat zevnitř.

„Vnitřní lak je potřeba proto, abychom zamezili kontaktu nápoje s vlastním hliníkem. Aby nedocházelo k chemickım reakcím, například oxidaci, korozi. Vnitřní lak po vypálení v peci ztuhne,“ popisuje Batík.

Následně další stroj ohne vršek plechovky, aby se dala zavíčkovat. Zavíčkování se však odehrává až ve firmách, kde plechovky plní nápojem. Jakmile je vršek ohnutı, nastává řada kvalitativních kontrol. Plechovky putují na palety a kamiony je odvážejí do plníren či skladů.

A plechovek se bude vyrábět zřejmě víc a víc. „Podle našich informací je trend takovı, že obliba plechovky mezi spotřebiteli rok od roku roste,“ dodává Pavel Batík.