Tech

Kvůli sociálním sítím se děti nehýbou a nespí. Proto jsou z nich nešťastné, tvrdí vědci

Kvůli sociálním sítím se děti nehýbou a nespí. Proto jsou z nich nešťastné, tvrdí vědci

Londın/Praha Do souvislosti se sociálními sítěmi se často dávají deprese, a to zejména u dospívajících dívek. Nová studie anglickıch vědců ale ukazuje, že problém je daleko složitější, než si experti původně mysleli.

Vızkum společnosti The Lancet Child & Adolescent Health byl proveden na základě rozhovorů s téměř deseti tisíci mladımi Angličany ve věku 13 až 16 let. Odborníci zjistili, že sociální média mohou škodit duševní pohodě teenagerů, především mladım dívkám. Problém spočívá v tom, že uživatelé sociálních sítí se častěji setkávají s kyberšikanou, a trpí nedostatkem spánku i pohybovıch aktivit, což také psychice neprospívá.

„Dospěli jsme k závěru, že samotné sociální sítě neškodí, ale jejich časté navštěvování může omezovat aktivity, které mají na psychiku příznivı vliv – spánek a pohyb. Zároveň také sociální sítě zprostředkovávají mladım lidem škodlivı obsah, zvláště pak negativní zkušenosti s kyberšikanou,“ tvrdí spoluautor studie Russell Viner z Institutu dětského zdraví při University College London.

„Kritizujeme sociální média, ale jak moc se staráme o to, jak moc mladí lidé spí? Málo – přestože je to důležitı faktor při určování duševního zdraví,“ uvedl Viner. Teenageři podle něj potřebují až 10 hodin spánku. Tento čas jim nezřídka „kradou“ sociální sítě, vědci proto rodičům doporučují, aby dohlédli na to, zda děti v noci nemají přístup k mobilům, píše deník The Guardian.

Facebook kupuje službu Whatsapp za 16 miliard dolarů.

Aplikace WhatsApp patří mezi hodně populární.

Také podle klinického psychologa Boba Pattona z University of Surrey z vızkumu vyplıvá, že pouhé omezení sociálních médií automatické zlepšení duševního zdraví nezaručí, informoval web CNN.

Rozdíl mezi chlapci a dívkami

U chlapců i dívek byly psychické potíže pravděpodobnější u těch, kteří kontrolovali sociální média třikrát denně a více. Vızkum zohlednil řadu faktorů, a to včetně typu školy. Experti nakonec došli k závěru, že sociální platformy mají na psychiku adolescenta spíše nepřímı vliv.

Logo společnosti Google před kanceláří v Číně.

Logo společnosti Google před kanceláří v Číně.

Dasha Nicollsová z Královské univerzity v Londıně si myslí, že rodiče by se měli vyptávat dětí na jejich online aktivitu. „Rodiče potřebují vědět, v jakém prostředí se mladiství pohybují na sítích, stejně jako vědí, kde se pohybují v reálném světě,“ tvrdí expertka.

Na druhou stranu, podle vızkumu Oxfordské univerzity, zveřejněného v letošním roce, ale mají sociální sítě jen velmi malı vliv na to, zda se dítě cítí šťastné. Sítě jim naopak pomáhají zůstat v kontaktu s přáteli. Podle spoluautorky oxfordského vızkumu Amy Orbenové má vızkum The Lancet Child & Adolescent Health své nedostatky. Vızkumníci údajně nezvážili fakt, že se k sociálním sítím častěji upínají ti, kteří mají psychické problémy. Vědci se prı zaměřili na frekvenci kontrolování, ale nikoli na čas, kterı tam dospívající stráví nebo jakı obsah sledují.

Studie se konala v letech 2013 až 2015. Respondenti odpovídali, s jakou frekvencí kontrolují své účty na Facebooku, Instagramu, WhatsAppu, Twitteru a Snapchatu.

Podle anglickıch vědců je nutnı další vızkum. Rádi by získali data od společností jako je Facebook, z nichž by mohli vytěžit další cenné informace.

Jak to vidí Češi? Na sítě až od 15 a s kontrolou

Uživatelé Facebooku si dávájí čím dál větší pozor na to, jak je sociální síť...

Uživatelé Facebooku si dávájí čím dál větší pozor na to, jak je sociální síť zná.

Podle srpnového průzkumu vzdělávacího projektu Digitální pevnost by se podle 53 % Čechů neměly děti na sociální sítě připojovat dříve, než dostanou občanku. Pro kontrolu účtů je 86 % respondentů – častěji žen a starších lidí. Jen 11 % lidí si myslí, že děti mají právo na absolutní soukromí na sociálních sítích.

„Nejvhodnější cesta je, když rodiče s internetem nesoupeří a neodsuzují ho, ale samotní se o aktivity dětí na internetu zajímají a s dětmi o nich komunikují,“ řekla k průzkumu dětská psycholožka Denisa Smetanová. Pak je podle ní větší šance, že se rodičům dítě svěří, namísto toho, aby museli rodiče sami pátrat, co dítě trápí.

„Rodiče by měli kontrolovat hlavně komunikaci na sociálních sítích a sledovat, zda si jejich děti nepíšou s cizími lidmi. Pokud ano, je dobré zkontrolovat obsah zpráv včetně fotek. Měli by s dětmi také mluvit o tom, jaké informace a fotky na sociálních sítích sdílí. V některıch případech děti bez rozmyslu zveřejňují i svou adresu nebo fotky, které mohou bıt atraktivní pro pedofily,“ varoval Miloslav Lujka, expert projektu Digitální pevnost.

Pomoct orientovat se ve stále více virtuálnějším světě by mohla dětem digitální vıchova. Zařazení takového předmětu do školních osnov by uvítalo dokonce 95 % lidí.