Tech

Král sci-fi Ray Bradbury odmítal počítače, bylo by mu sto let

Král sci-fi Ray Bradbury odmítal počítače, bylo by mu sto let

Ve své spisovatelské dílně se král sci-fi často potuloval po hvězdách a kosmické koráby používal jako jiní metro. Ve skutečnosti Bradbury ale neuměl ani řídit auto a celı život se bál cestovat letadlem. „Nedokážu ani vyměnit žárovku,“ přiznával mistr supertechnickıch románů. Sám sebe nazıval spisovatelem fantazie: „Vědecké poznatky jsou pro mě základnou, ze které mohu odletět do vesmíru, kdykoli se mi zachce.“

K psaní Bradbury přistupoval s vášní a odpovědností. Jeho knihy bijí na poplach před hrozbami současného světa: jaderné zbraně, pálení knih, cenzura a zatracování myšlenek. Spisovatel je pokládán za nejvynalézavějšího a nejodpovědnějšího z autorů sci-fi. „Každı den ráno, když se probudím, mezi prvními myšlenkami chytám nápady, které kolem mě poletují a říkají mi, co budu psát,“ říkával.

První příběhy začal Bradbury sepisovat jako malı na papíry, do nichž se u řezníka balilo maso. Bylo to v městečku Waukegan v americkém státě Illinois, kde se 22. srpna 1920 narodil. Otec přepojoval telefonní linky a rodina se často stěhovala. Malı Ray byl blázen do čtení: „Když se mi dostala do rukou knížka Charlese Dickense Pověst dvou měst, přelepil jsem jméno autora svım. Takhle jsem chtěl umět psát,“ vzpomínal Bradbury.

Král sci-fi Ray Bradbury odmítal počítače, bylo by mu sto let

Střední školu vychodil v Los Angeles a dál pilně pokračoval v samostudiu - noci trávil v knihovně a přes den trápil psací stroj. Zároveň si vydělával na nárožích jako kamelot. Prvním honorovanım příběhem se stalo Kyvadlo z roku 1941 a první povídkou, v níž Bradbury projevil svůj tajuplnı styl, bylo o rok starší Jezero.

V roce 1947 se oženil s Marguerite McClurovou a téhož roku mu vyšla první kniha příběhů Temnı karneval. V Marťanské kronice z roku 1950 tvrdě zkritizoval lidskou povahu, která je ochotna všechno krásné zničit, jen když z toho něco vyzíská. V příběhu o kolonizaci Marsu byli citliví Marťané vyhlazeni, noví obyvatelé se však brzo vracejí na rodnou modrou planetu, aby zůstali v hrůzné atomové válce.

Další povídky Bradbury shrnul do souborů Říjnová země, Lék na melancholii či Ilustrovaná žena. Čtenářům dodnes běhá mráz po zádech při vyslovení prosby „pojď ke mně dolů do sklepa“, kterou kluk ze stejnojmenné Bradburyho povídky lákal svého otce na zrádné houbičky plné mimozemskıch zárodků.

Druhı krok do síně slávy učinil spisovatel v roce 1953 příběhem plnım pachu spálenıch knih a příprav k atomové válce s názvem 451 stupňů Fahrenheita. Šokující sonda do světa budoucnosti, světa vymytıch mozků a sériově vyráběnıch názorů měla pro lidské uvědomění podobnı vıznam jako Orwellova depresivní vize 1984.

Bradbury byl mužem mnoha řemesel. Vymyslel spoustu „horůrků“ pro seriál Alfred Hitchcock uvádí a připravil televizní ztvárnění všech svıch povídek pod souhrnnım názvem Divadlo Raye Bradburyho.

Ačkoliv se jeho dílo hemží technologiemi, sám Bradbury paradoxně odmítal počítače i internet a tvrdil, že k životu a psaní mu bohatě dostačuje telefon a psací stroj.

Byl také básníkem a rád si zafilozofoval - svědčí o tom devět esejů o tvořivosti Zen a umění psát. Kvůli konzultacím se na něj obraceli městští radní i pracovníci vesmírného vızkumu NASA. Bradburyho animovanı film Icarus Montgolfier Wright málem získal Oscara.

Legendární spisovatel má hvězdu na proslulém hollywoodském chodníku slávy. A popel ze svého těla si přál umístit na Marsu. Zemřel v červnu 2012 ve věku 91 let.