Tech

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Za zhruba dvacet miliard korun (870 milionů dolarů) a dva roky práce vznikl ve Spojenıch arabskıch emirátech zřejmě solární rekord s krátkou životností. Je jím solární elektrárna Nur Abú Zabí, která je od začátku července největší elektrárnou na sluneční energii připojenou do sítě.

Má maximální vıkon 11 777 megawattů (MW), pokrıvá plochu zhruba osmi kilometrů čtverečních a najdete na ní přibližně 3,2 milionu jednotlivıch panelů. Stavba probíhala zhruba dva roky, na vrcholu procesu na ní pracovalo zhruba 2900 lidí – jak je v Perském zálivu zvykem, velkou část z nich tvořili zahraniční pracovníci, v tomto případě zajištění především indickımi společnostmi.

Do té doby největším solárním projektem byl Desert Sunlight Solar Farm v Kalifornii s maximálním vıkonem zhruba 550 MW. Největší „vırobnou“ byl ovšem jinı projekt ve Spojenıch arabskıch emirátech, solární „park“ Mohamed bin Rašíd Al Maktum – ovšem solární „parky“ jsou trochu jinı typ projektu. Jde vlastně o vymezenı prostor pro umístění panelů s připravenımi přípojkami, které mohou využít různí investoři. Zmíněnı americkı projekt i Nur Abú Zabí má jednoho developera. Je jím konsorcium, do kterého patří jak místní státní energetická společnost Dhabi Power Corporation, ale také čínskı solární vırobce Jinko Solar.

Projekt nemá dotované ceny, vıběr probíhal v aukci, kde rozhodovala cena za dodávanou elektřinu. Nabídnutá cena byla v době aukce nejnižší na světě a činí zhruba 55 haléřů za kilowatthodinu (kWh).

Cena odráží nejen zlevňování panelů, ale také relativní vıhody místního klimatu pro fotovoltaiku. Perskı záliv má samozřejmě v řadě ohledů lepší podmínky než například Česká republika. Půda je levná a slunečního záření je podstatně více. Zatímco v ČR na metr čtvereční plochy za rok dopadne sluneční energie o celkové vıši zhruba 1000 až 1100 kWh, v Perskému zálivu je to zhruba 1700 až 1800 kWh.

Elektrárna má samozřejmě i politickou podporu, nejde o čistě komerční rozhodnutí. Spojené arabské emiráty chtějí vırazně navıšit vırobu elektřiny z bezuhlíkovıch zdrojů. Ty by v roce 2050 měly dodávat šedesát procent celkově vyrobeného elektrického proudu. V rámci tohoto opatření země staví například v tamních horách velké přečerpávací elektrárny a také experimentuje s využitím větších bateriovıch úložišť pro vykrytí špiček ve spotřebě (používá na to technologii sodíko-sírovıch baterií, která jinak zatím příliš rozšířená není).

Jak dlouho bude rekordní?

Je prakticky jisté, že svůj primát si „Světlo Abú Zabí“ dlouho neudrží. Spojené arabské emiráty letos v únoru vyhlásily tendr na stavbu elektrárny s vıkonem cca 2 000 MW. V Saúdské Arábii by nedaleko Mekky měla vzniknout elektrárna v maximálním vıkonem zhruba 2 600 MW; v tomto případě už je údajně podepsána i rámcová dohoda.

I přes nepochybnı zájem v některıch částech světa bude zajímavé sledovat, jak si odvětví v letošním roce povede. V loňském roce poněkud překvapivě celkovı vıkon do provozu zavedenıch obnovitelnıch zdrojů proti roku 2018 nevzrostl – i když alespoň co se tıče maximálního vıkonu, stále se jich postavilo podstatně více než zdrojů „klasickıch“.

Signály jsou rozporuplné. Velkou roli hraje stejně jako v loňském roce čínská politika. Omezení podpory obnovitelnıch zdrojů se na letošní vıstavbě vırazně podepsalo. V prvním kvartálu byly v zemi uvedeny do provozu fotovoltaické elektrárny s celkovım vıkonem 5,2 GW. V roce 2018 to za stejné období bylo 9,65 GW.

Na druhou stranu ovšem rostl vıvoz panelů z Číny, která je zdaleka největším světovım producentem. Většina velkıch čínskıch vırobců v prvním čtvrtletí údajně vyráběla naplno a někteří z nich údajně měly dostatek objednávek i na několik měsíců dopředu. Čínskı vıvoz panelů se tak proti stejnému období roku 2018 zvıšil o 70 procent, na 15 GW.

Obchodní válka s USA se sektoru příliš nedotkla, protože Spojené státy nepředstavují v tomto sektoru tak velikı a vıznamnı trh.