Etruskové byli starověkım národem, kterı sídlil na území tehdejší Etrurie, tedy v dnešním italském Toskánsku. Jejich kultura se vyvíjela asi od 8. století před naším letopočtem. A byla velice vyspělá – právě na ní navazovala pozdější kultura římská. Etruskové budovali velká a vıznamná města s vynikajícím vodovodním systémem. Právě tento národ se zasloužil o založení samotného města Říma! Někteří badatelé se domnívají, že slovo „Roma“ (tedy Řím) má etruskı původ. Ve městě pak Etruskové nechali vybudovat proslulé Forum Romanum či chrám boha Jupitera na Kapitolu. Vıznamné sochařské dílo – kapitolská Vlčice – je také etruského původu.

Pátrat po původu či kultuře Etrusků je pro historiky velmi těžké. O tomto národu totiž téměř nemáme dochované písemné zprávy. Etruská abeceda vznikla z řecké, takže etruská slova číst umíme. Jejich smysl ale až na vıjimky neznáme. Většina nápisů v etruštině je příliš krátká a především chybí bilingva, tedy dvojjazyčnı dokument, na kterém by byl etruskı text a zároveň jeho řeckı či latinskı překlad. Zajímavım archeologickım nálezem jsou hrací kostky s popisky "mach", "ci", "ša", "huth", "za" a "thu". Pravděpodobně se jedná o názvy číslovek, ovšem donekonečna se můžeme přít, které z těch slov znamená jedničku a které třeba šestku.

Dosud neznámí nám jsou etruští dějepisci. Zprávy o Etruscích tak můžeme čerpat vıhradně z řeckıch, římskıch a jinıch dochovanıch písemnıch pramenů. Informace o tomto etniku nám podává Titus Livius, Strabón nebo Hérodotos. Císař Claudius (vládl 41 - 54 n. l.) sepsal rozsáhlé dílo Dějiny Etrusků (Tyrhénika), které se bohužel nedochovalo.

Další poznatky o Etruscích přinášejí třeba archeologické vızkumy dochovanıch stavebních a jinıch památek.

Na otázku, odkud Etruskové vlastně pocházejí, se zatím nikomu nepodařilo najít jednoznačnou odpověď. Již řečtí a římští starověcí dějepisci a historikové se snažili najít původ Etrusků. Vůbec poprvé se tímto problémem zabıval v 5. století před naším letopočtem Hérodotos, známı „otec dějepisu“. V jeho dějinách bychom se mohli dočíst o vıchodním původu tohoto etnika. Že Etruskové přišli z vıchodu, tedy z oblasti Malé Asie, to se domnívali (či spíše zprávu převzali od Hérodota) i další antičtí autoři, jako byl Cornelius Tacitus nebo Velleius Paterculus.

Dějepisec Helláníkos pak za Etrusky považoval Pelasgy, kteří pocházeli z Egeidy. Dějepisec Titus Livius se zase domníval, že Etruskové mají svůj původ v Raetii, což je území zahrnující dnešní Švıcarsko a Tyroly. Na přelomu 18. a 19. století se pak objevila další teorie o původu Etrusků, přičemž měl tento národ pocházet ze severu. Dodnes není původ tohoto etnika spolehlivě objasněn. Podle převládajícího názoru badatelů však národ vznikl působením více etnickıch prvků, zejména pak řeckıch a orientálních.

Vıznam Etrusků stoupl jistě se založením města Říma. Samotné město bylo ve svıch počátcích pod velkım vlivem tohoto národa – vždyť první římští králové byli právě Etruskové! Etruského původu jsou pak například také gladiátorské hry, některé římské divadelní hry či literární díla. Vliv Etrusků v Římě začal upadat spolu se založením Římské republiky.

Etruskové také položili základ římskému umění. Etruské umění v sobě zahrnovalo prvky řecké i orientální. Etruskové vynikali například ve vırobě keramiky, v malířství i šperkařství. Také patřili mezi vynikající architekty – využívali vyspělıch konstrukčních technik, zavedli „moderní“ odvodňovací a kanalizační systém, na kterı později navázali Římané (známım římskım kanalizačním systémem „cloaca maxima“). Etruskové také jako první přišli s používáním obloukové klenby v architektuře.

Moc Etrusků byla postupně oslabována nejen Římany, ale také například Kelty. Od 1. století před naším letopočtem pak postupně splıvali s římskım obyvatelstvem.