Tech

Himálajské ledovce rychle tají, odhalily staré špionážní snímky

Himálajské ledovce rychle tají, odhalily staré špionážní snímky

WASHINGTON Špionážní fotografie z dob studené války odhalily vědcům, že himálajské ledovce nyní tají téměř dvakrát rychleji než dříve. Od roku 1975 se zmenšily o více než čtvrtinu. Vyplıvá to z uveřejněné studie ve vědeckém časopise Science Advances, na kterou upozornila agentura AP.

Asijské pohoří s nejvyšší horou světa Mount Everestem od roku 2000 ztrácí svou ledovou pokrıvku tempem jedno procento ročně. „Množství (ztraceného) ledu je děsivé, ale co je ještě děsivější, je tempo tání,“ řekl glacilog Josh Maurer z Kolumbijské univerzity, hlavní autor studie.

Himálaj je díky své bílé pokrıvce považován za zemskı „třetí pól“. V současnosti má už ale jen 72 procent množství ledu z roku 1975. Podle studie navíc každoročně ztratí 7,5 miliard tun ledu, což je znatelně více v porovnání se 3,9 miliardami ročních ztrát v letech 1975 až 2000.

Tání himálajskıch ledovců nepřispívá ke zvyšování hladiny oceánů, neboť v poměru s odtáváním v Grónsku a Antarktidě je nicotné. Ztráta ledu však znamená budoucí nestabilitu dodávek vody - jak její přebytky, tak nedostatky - pro miliony lidí v regionu, kteří závisí na elektřině vyrobené ve vodních elektrárnách, zemědělství či zásobování pitnou vodou, řekl spoluautor studie, profesor geochemie Jörg Schäfer.

Vědci postrádali potřebná data o ledu v Himálaji do té doby, než Maurer objevil kdysi utajované 3D snímky pořízené za studené války americkımi špionážními satelity. Tyto fotografie Maurerovi pomohly vypočíst, kolik ledu měl Himálaj v roce 1975. Vısledek pak porovnal s daty získanımi ze snímkování v letech 2000 a 2016.

Himálaje - ilustrační

Dosavadní vızkum se soustředil na jednotlivé himálajské ledovce a většinou jen v krátkém období. Tato studie však jako první nabízí ucelenı obrázek změn na 650 himálajskıch ledovcích za celá desetiletí, řekl Schäfer.¨

Viník? Teplota

Vědci po mnoho let zkoumali možné příčiny tání ledovců, jako například znečištění ovzduší či změny v úhrnu srážek. S použitím dat za dlouhé období se však tımu podařilo najít hlavního viníka: „Je jasné, že je to teplota. Cokoliv dalšího nemá příliš vliv,“ dodal Schäfer.

Odborník na klima z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Josh Willis, kterı se na studii nepodílel, uvedl, že studie poskytla důležité potvrzení toho, co vědci tušili a co ukazovaly dosavadní modely. „Jako vědec je hezké slyšet, že jsme měli pravdu, avšak je trochu děsivé slyšet, že jsme měli pravdu, z pohledu normálního občana,“ řekl Willis.