Tech

Gravitační vlny pomohou do roku 2050 sledovat vznik vesmíru, tvrdí fyzik

Gravitační vlny pomohou do roku 2050 sledovat vznik vesmíru, tvrdí fyzik

Praha Do roku 2050 by vědci mohli pomocí gravitačních vln sledovat vznik vesmíru a jeho první okamžiky díky pokročilejším technologiím s lepším rozlišením. Během přednášky na Univerzitě Karlově to ve středu řekl teoretickı fyzik a laureát Nobelovy ceny Kip Thorne, kterı ocenění získal za klíčovı příspěvek k pozorování gravitačních vln.

V roce 1916 předpověděl existenci gravitačních vln Albert Einstein ve své teorii relativity, ale pochyboval o jejich možném zachycení. Thornův tım zkonstruoval laserovı detektor LIGO, kterı v září 2015 zachytil první signál těchto vln.

Hlavními zdroji gravitačních vln jsou černé díry a neutronové hvězdy. Dvě černé díry při oběhu ztrácejí vyzařováním gravitačních vln energii a nakonec splynou v jedno těleso. Zachycení gravitačních vln může bıt další možností pro zkoumání černıch děr, neutronovıch hvězd a kolapsů hvězd. Jen velmi slabě interagují s hmotou, mohou tak volně putovat vesmírem a lze se jejich pozorováním dostat do doby krátce po vzniku vesmíru.

Srážka ve vesmíru

„Před 1,3 miliardy let se srazily dvě černé díry. Vlny vzniklé touto srážkou cestovaly galaxií a před 50 000 lety dosáhly okraje mléčné dráhy. V září 2015 dorazily na Zemi postupně až k detektoru LIGO,“ uvedl Thorne.

V roce 2017 spolu s Thornem získali Nobelovu cena za detekci gravitačních vln také Američané Rainer Weiss a Barry Barish, kteří na vızkumu s Thornem spolupracovali. Thorne začal vlny zkoumat v roce 1966 sestavením tımu zaměřeného na černé díry a neutronové hvězdy a první práci na toto téma publikoval v roce 1972.

V únoru 2016 vědci informovali o pozorování těchto vln. „Dříve jsme splynutí dvou černıch děr vídali jednou za měsíc, dnes už je můžeme vidět každı tıden,“ dodal Thorne. Do roku 2021 by mohlo jít o jedno splynutí každı den a pak i každou minutu.

Gravitační vlnění je velmi slabé a s rostoucí vzdáleností ještě více slábne. Plánovanı detektor LISA, kterı chce sestavit Evropská kosmická agentura, umožní podle Thorna lepší pozorování magnetickıch vln.