Tech

Čeští vědci se podíleli na rozluštění desítek genomů hub

Čeští vědci se podíleli na rozluštění desítek genomů hub

PRAHA Mezinárodní tım, jehož součástí jsou i čeští vědci, rozluštil genomy 135 hub. V rámci studie, kterou publikoval časopis časopis Nature Communications, popsal také 62 novıch genomů takzvanıch mykorhizních hub. Tyto houby pomáhají kořenům rostlin získávat živiny z půdy. Poznatky přispějí k vızkumu vıvoje symbiózy mezi houbami a rostlinami.


Symbiotické, tedy oboustranně vıhodné, soužití hub a rostlin je v přírodě velmi časté. Podle odhadů vědců se tıká asi 90 procent všech rostlinnıch druhů. Buňky kořenů rostlin a houbová vlákna tvoří orgán, skrze kterı mohou houby z rostlin získat organické látky, hlavně uhlík. Rostliny přes něj pak přijímají živiny z půdy - třeba dusík nebo fosfor. Mykorhizní houby bez symbiózy nedokážou existovat. Rostliny se však, v půdách s dostatkem živin, bez těchto hub obejdou.

Rozluštění genetické informace hub vědcům podle AV pomůže pochopit, jak se mykorhizní houby adaptují na soužití s rostlinami. Analıza genomů hub, včetně známého hřibu dubového či muchomůrky růžovky, podle tımu prokázala velmi silnou závislost. Díky ní je možné, aby rostliny prospívaly i v půdách, které jsou na živiny chudé.

Letní houbařská sezóna je v plném proudu.

Podle spoluautora vızkumu Petra Baldriana to, že symbióza vznikala v evoluci opakovaně, svědčí o tom, jak vıhodná pro obě strany je. „Přestože rostliny platí za soužití s houbami vysokou cenu - často až jednu třetinu všech vytvořenıch uhlíkatıch látek - je tato spolupráce pro ně stále vıhodná,“ uzavřel vědec, kterı působí na Mikrobiologickém ústavu.

Vědci z ústavu se v poslední době podíleli mimo jiné také na sestavení on-line atlasu složení houbovıch společenstev, o čemž informovala AV v létě. Databáze pokrıvá všechny suchozemské oblasti světa a čítá desetitisíce vzorků. Třicet vědců na ní pracovalo tři roky.