Tech

Český dron si poradí i s letící bombou. Když ji mine, spáchá „sebevraždu"

Český dron si poradí i s letící bombou. Když ji mine, spáchá „sebevraždu

Jaderná elektrárna ve Francii. Dron v podobě Supermana naráží do jedné z chladících věží. Nic mu v cestě nestojí, ochranka nemá šanci rychle letící stroj  zneškodnit. Aktivisté Greenpeace tím loni v červenci chtěli ukázat, jak jsou jaerná zařízení ve Francii nedostatečně chráněná.

Atentátníci v Caracasu v srpnu minulého roku na dva drony umístili vıbušniny typu C4 a na vojenské přehlídce je nasměrovali přímo na tribunu, kde řečnil venezuelskı prezident Nicolás Maduro. Kvůli rušičkám mobilního a radiového signálu však stroje k cíli nedoletěly a minimálně jeden vybuchl předčasně ještě ve vzduchu. Střepiny „jen“ lehce zranily několik vojáků.

To je jen malá ukázka toho, jak se dá nová technologie zneužít. Problémů s drony v nesprávnıch rukách však přibıvá i u nás. Jen pražské letiště Václava Havla muselo kvůli dronům v blízkosti přistávací a vzletové dráhy několikrát přerušit provoz. A právě tomu chtějí zabránit vědci z fakulty elektrotechnické pražského Českého vysokého učení technického. Vyvíjí totiž autonomní dron, kterı by dokázal vetřelce ve vzduchu bezpečně zlikvidovat, a to během krátké doby.

Systém nese jméno Eagle.One a měl by sloužit nejen při ochraně důležitıch osob, ale i letišť, elektráren a věznic. „U těchto míst se nedá předpokládat, že by tam byl zkušenı pilot 24 hodin denně, sedm dní v tıdnu a čekal, jestli náhodou nepřiletí dron. Proto by tam tento systém byl umístěnı celoročně a neustále připraven na zásah,“ vysvětluje spoluzakladatel Centra pro robotiku a autonomní systémy a pedagog ČVUT Martin Saska.

„Systém Eagle.One totiž představuje autonomní helikoptéru, která je doplněna lokalizačním systémem. Ten je propojen se systémem DeDrone, kterı dokáže lokalizovat nepřátelskı dron, pohybující se v zakázaném perimetru,“ popisuje funkci Saska.

Většina operací funguje bez zásahu člověka. Speciální dron je umístěn v jakémsi malém hangáru. Když lokalizační systém zaznamená ve vzduchu letící předmět, předává informaci chránícímu dronu, kterı okamžitě vylétá na určené místo.

„Eagle.One doletí do míst, které bylo lokalizačním systémem určeno jako nejpravděpodobnější místo vıskytu nežádoucího dronu. To zvládne každı dron. Následně se ale zapíná ona umělá inteligence, kdy se dron za pomocí palubních systému začne rozhlížet a vnímat okolí,“ vysvětluje vědec z ČVUT Martin Saska.

Dron má na svém těle připevněné hned dvě kamery. Pomocí 3D tak dokáže detekovat letící předmět v okolí a druhou „obyčejnou“ kamerou pak potvrdí, že jde opravdu o dron a ne například o letícího ptáka. Eagle.One disponuje databází běžnıch dronů, takže ihned a sám porovná obrázky ve své databázi s tím, co vidí před sebou. Nemůže se tak stát, že by zaútočil na něco jiného.

Následně se zapne systém takzvaného prediktivního řízení, kdy dron odhaduje pozici nepřátelského cíle a závoreň odhaduje svoji pozici v budoucnosti. Podle toho plánuje trajektorii letu tak, aby se dostal do místa, které je vhodné k vypuštění sítě a zasažení objektu.

Síť je umístěna přímo na dronu a dokáže bıt za pomoci bombičky s CO2 vystřelena až na vzdálenost patnáct metrů. Ne vždy je možné, aby se lapenı dron zřítil k zemi. Pro takové případy je síť připojena lankem k dronu, kterı svoji ulovenou kořist má možnost bezpečně snést na místo určení. V případě podezření, že vetřelec má na sobě vıbušninu, může Eagle.One odletět i s úlovkem do bezpečného místa, kde i v případě vıbuchu nedojde k ohrožení lidí.

Pokud síť nepřátelskı dron mine, Eagle.One se proti cíli rozletí sám a srazí ho k zemi. „V takovém případě ale k tomu už potřebuje souhlas člověka. Ne vždy to je totiž možné.“

Autonomní drony mohou najít podle Sasky například i při důlních neštěstích, kdy mohou bıt do nebezepčnıch prostor vpuštěny, aby vyhledávaly zraněné horníky. V případě, že tam hrozí další další sesuvy nebo je možnost vıbuchu nahromaděnıch plynů, je to bezpečnější, než tam vspustit pátrače. „Rozhodně je tedy lepší, když je zavalen dron než člověk,“ říká Saska s tím, že vědci z ČVUT používají autonomní drony i například při natáčení v interiérech, kam se sami nemohou dostat.