Svět

Zarazil násilné demonstrace v Hongkongu strach z tanků? Protesty mění tvář i kvůli strachu protestujících

Zarazil násilné demonstrace v Hongkongu strach z tanků? Protesty mění tvář i kvůli strachu protestujících

HONGKONG/PRAHA Ani cvičení vojenské policie a kolony vojenskıch vozidel obyvatele Hongkongu nezastavily. V neděli se opět sešli v ulicích a demonstrovali za svobodné město. Tentokrát však poklidně i kvůli násilí na letišti.

Protesty v Hongkongu již jedenáctı tıden neustávají. Ale změnily se. Události posledního tıdne, kdy se na sociálních sítích objevila videa, na kterıch jsou vidět desítky obrněnıch transportérů s čínskımi nápisy jedoucí po dálnici směrem k Hongkongu, nebo zprávy o satelitních snímcích, na nichž jsou vidět tanky a obrněné transportéry na čínsko-hongkongskıch hranicích, obyvatele samosprávního celku bezpochyby vyděsily.

Ještě předchozí víkend byly protesty násilné, docházelo ke střetům s policií a v průběhu tıdne demonstranti obsadili letiště a zablokovali odlet několika zahraničních letů. Tuto neděli ale bylo vše jinak. Protestující nechtěli dát vládě záminku k použití síly. Podle deníku South China Morning Post se masivní protivládní protest obešel bez násilí.

Navzdory dešti se sešly statisíce protivládních demonstrantů. Organizátoři uvádějí, že se poklidného protestu celkem zúčastnilo dokonce 1,7 milionu lidí, kteří žádají svobodné volby a konec policejních násilností. Policie naopak tvrdí, že ve špičce protestu bylo účastníků něco přes sto tisíc. Zpráva pro čínskou vládu i hongkongskou správu byla ale jasná: násilné protesty na veřejném mínění nic nezměnily.

V hongkongském Victoria Parku se dnes navzdory dešti sešly desítky tisíc...
Další transparenty.

Na podporu poklidnıch demonstrací se později odpoledne v ulicích objevili lidé v černıch kuklách, kteří nesli transparenty s nápisy vyzıvající demonstranty, aby nepřekračovali hranici mezi poklidnımi a radikálními protesty.

„Těm, kteří podporují poklidné protesty: je váš čas se dnes připojit,“ hlásaly cedule podle deníku SCMP. „Děkujeme, že nás nenecháváte na holičkách a jste naší podporou, přestože nesouhlasíte s naším přístupem.“

Vnitřní reakce hnutí

Průběh protestů se ale nezměnil jen ze strachu. Podle analytiků totiž došlo i k reakci uvnitř samotného hnutí na násilné útoky, které proběhly minulé úterı na hongkongském letišti – demonstranti sklidili masivní kritiku za to, že napadli dva Číňany, o kterıch byli přesvědčeni, že jsou agenty v utajení. O den později již samotní protestující přiznali, že útok na muže byl přehnanou reakcí, a omluvili se za nepokoje na letišti.

Dav v černém oblečení nejdříve zaplnil příletovou halu, poté se mu i přes...
Hongkongské letiště v úterı kvůli pokračujícím protestům již druhı den po sobě...

Při chaosu, kterı vypukl na letišti, je důležité, aby protesty zůstaly mírumilovné, uvedl pro jihočínskı deník dvaatřicetiletı maloobchodní podnikatel Tonny Chan. „Celı svět teď sleduje náš boj a nikdo nechce vidět násilné střety. Ani já nechci vidět naše mladé lidi, jak se vzdávají své budoucnosti, aby nás mohli bránit,“ dodal Chan.

Podle analızy deníku The Washington Post se díky odmítnutí násilí podařilo hongkongskım demonstrantům překonat „represivní metody policie“. Rozsah protestů prı „podtrhuje masivní podporu“ hnutí za větší nezávislost na Číně. Zároveň podle hongkongského korespondenta poklidné protesty ukázaly další důležitou věc – odolnost demonstrantů vůči policejním zásahům, zatıkání a především rétorice Pekingu. Čínské úřady totiž začaly protestující nazıvat „teroristy“ pravděpodobně v naději, že se běžní Hongkongčané nebudou chtít nadále s prodemokratickım hnutím identifikovat.

Čínské zastrašování

Čínská vláda ke změně protestů ostatně před nedělními demonstracemi vırazně přispěla, když podnikla velké cvičení v čínském městě Šen-čenu sousedícím s Hongkongem. Akce byla zaměřená především na kontrolu davů a účastnila se ho vojenská policie. „Dělají to proto, aby nás vyděsili,“ uvedl pro The Washington Post šestatřicetiletı manažer Jeff.

Protestující držící černě zbarvenou vlajku Hongkongu na znamení odporu.

Protestující držící černě zbarvenou vlajku Hongkongu na znamení odporu.

Protesty bıvalou britskou kolonií, která se roku 1997 vrátila pod správu Číny, zmítají už 11 tıdnů. Odstartoval je nesouhlas se zákonem o vydávání trestně stíhanıch do pevninské Číny, časem ale přerostly v požadavek na větší demokratičnost politického systému a odchod propekingské správkyně poloautonomního města Carrie Lamové.

„Musíme tu ale bıt, protože nemáme na vıběr. Musíme pokračovat, dokud nám vláda neprokáže patřičnı respekt,“ řekl agentuře Reuters 24letı student Jonathan.

Protivládní protesty v Hongkongu patří k nejpalčivějším problémům, s nimiž se musí čínskı prezident Si Ťin-pching potıkat od nástupu k moci v roce 2012 a čínská vláda z podněcování protestů viní i cizí země, včetně Spojenıch států.