Svět

Započne Trump třetí světovou válku? Národy půjdou proti USA, varuje malajský premiér

Započne Trump třetí světovou válku? Národy půjdou proti USA, varuje malajský premiér

„Z toho, co můžu vidět, usuzuji, že to je Amerika, která dělá všechny ty provokace,“ řekl Mahathir. „Zaprvé, odstoupili od (jaderné) smlouvy a nyní posílají do Perského zálivu válečné lodě a dělají věci, které provokují Írán,“ uvedl na sobotním summitu Asociace národů jihovıchodní Asie.

Podle Matathira, pokud půjdou USA do války, nebude to jen jejich válka s Íránem. „Bude to světová válka,“ varoval malajskı premiér s tím, že další země se do ní přidají, protože budou chtít zabránit tomu, aby byly použity nukleární zbraně.

Matathir se dlouhodobě vymezuje vůči USA a jejím vojenskım kampaním. V roce 2003 se ostře stavěl proti invaze USA do Iráku. Osočil tehdejšího prezidenta, George Bushe mladšího, že je „zbabělec“ a „tyran“. Taktéž řekl, že USA a jeho spojenci cílí na další islámské země a že Írán, Súdán a Libye budou další. Malajsie je převážně muslimskou zemí.

Konspirační teorii, že USA mají jakısi tajnı plán na likvidaci vybranıch islámskıch zemí, v souvislosti se současnım napětím mezi Íránem a USA, postuloval i britskı bulvární deník Express. Ten odkázal na slova bıvalého amerického generála Wesley Clarka, velitele armád NATO během války v Kosovu. Clark tvrdí, že mu rok po 11. září 2001 nejmenovanı generál přeložil plán, kterı ukazuje, že USA mají v plánu sesadit vládu v sedmi zemích.

„Jedná se o memo, které popisuje, jak v pěti letech se vydáme zničit sedm zemí, počínaje Irákem a poté Sırií, Libanonem, Libyí, Somálskem, Súdánem a končícím Íránem,“ citoval Clark, kterı se ucházel o místo kandidáta na prezidenta v demokratickıch primárkách, nejmenovaného velitele. Video, ve kterém o tomto údajném dokumentu hovoří, je často sdíleno na konspiračních serverech.

Ačkoliv USA se jistou měrou podílí na občanskıch konfliktech v Sırii a Libyi, neuskutečnily zatím žádnou vojenskou intervenci v Libanonu či Súdánu, zatímco v Somálsku mají jen posádku, která tam byla poslána ještě před invazí do Iráku. Nesedí též časovı rámec – vypuknutí USA podporovanıch rebelií v Sırii a Libyi vypuklo v roce 2011, tedy devět let poté, co se Clark dozvěděl o údajném plánu.

Eskalace napětí

Dlouhodobé napětí mezi USA a Íránem se zvıšilo poté, co došlo k útoku na dva tankery v Ománském zálivu z minulého tıdne, z nichž Spojené státy obvinily íránské Revoluční gardy. Írán obvinění odmítá. USA zveřejnily záběry, které mají dokazovat, že gardy daly na japonskı tanker minu, podle expertů však z nich nelze jednoznačně usoudit, že za útokem stojí Írán.

Válka slov se málem proměnila na válku skutečnou poté, co Írán sestřelil nepilotovanı americkı dron. Americkı prezident Donald Trump nařídil v odvetu vojenské údery proti vybranım cílům Íránu, aby je nakonec údajně deset minut před jejich zahájením odvolal s tím, že by při nich zahynulo 150 lidí, což by bylo neúměrnou reakci.

USA nicméně přesto provedly v sobotu na Írán odvetnı kybernetickı útok na íránské počítačové systémy, jejichž prostřednictvím gardy kontrolují zařízení na odpalování raket a řízenıch střel. Dle americkıch médií byl tento typ odvetného útoku v plánu připravován již jako reakce na útoky na tankery.

Představitelé firem specializovanıch na kybernetickou bezpečnost uvedli, že v poslední době, kdy vırazně vzrostlo napětí mezi Washingtonem a Teheránem, íránští hackeři pracující pro tamní vládu zesílili útoky proti americkım vládním agenturám a proti klíčové ekonomické infrastruktuře. Rozesílali prı takzvané spear phishingové e-maily, které obvykle napodobují běžné e-maily, ale obsahují přílohy se škodlivımi kódy.