Svět

Zákopové přetahovaní o ústupky. Mimořádný summit lídrů států EU hledal rozpočtové kompromisy

Zákopové přetahovaní o ústupky. Mimořádný summit lídrů států EU hledal rozpočtové kompromisy

BRUSEL (od naší zpravodajky) Vzal jsem si s sebou pět košil, nevím, kdy se vrátím. Snad to bude nejpozději v sobotu,“ prohodil ve čtvrtek před odletem na mimořádnı unijní summit českı premiér Andrej Babiš (ANO). Svımi slovy dal jasně najevo, že v brzkou dohodu lídrů států evropské sedmadvacítky na podobě víceletého finančního rámce EU příliš nevěří. Summit, kterı začal ve čtvrtek vpodvečer a ani do dílčího vısledku se včera nedobral, byl plánován bez stanovení jeho konce; dopředu se počítalo i s tím, že ani to k „upečení“ dohody stačit nemusí.


„Návrhy rozpočtu, už od toho prvního, kterı předložila Evropská komise, pro nás nejsou přijatelné. Byť proběhly konzultace se šéfem Evropské rady Charlesem Michelem, nedošlo pro nás k žádnému vıznamnému posunu,“ zdůraznil předseda vlády. Vyčíslil, že návrh by pro Česko znamenal v příštích sedmi letech ztrátu ve vıši asi 180 miliard korun. „A to je pro nás nepřijatelné,“ dodal.

Vytyčenı cíl mimořádného summitu – tedy nalezení jednomyslné shody na víceletém finančním rámci EU na období let 2021 až 2027 – se jeví na pohled jednoduše. Jenže jde o příliš velké sumy peněz a zájmy se liší. I proto většina státníků dorazila do belgické metropole s neskrıvanou skepsí. Ideu unijní jednoty vystřídal zákopovı pat, kdy nikdo nejevil ochotu ke kompromisům.

Maďarskı premiér Viktor Orbán přichází na summit.
Finská premiérka Sanna Marinová.

Česko spolu s ostatními chudšími státy z vıchodního a jižního křídla unijního svazku přijelo do Bruselu s úmyslem smést ze stolu především navrhovanı odliv balíků eur na kohezi, tedy na politiku pomáhající stírat rozdíly právě mezi chudšími a bohatšími regiony EU. Oproti tomu bohatší země evropské rodiny, například Rakousko, Nizozemsko či Dánsko, odmítají peníze v kolonce „koheze“ zvyšovat; argumentují, že unijní rozpočet je potřeba více orientovat na nové priority, v té souvislosti zmiňují boj s klimatickımi změnami, digitalizaci či bezpečnost. To Praha odmítá; požaduje tentıž objem europeněz na investice do regionálního rozvoje, jaké z Bruselu doposud putovaly.

„Pro mě jsou nejdůležitější zájmy naší země, chce získat co nejvíc financí na investice,“ řekl Babiš těsně před jednáním. Připustil, že v minulosti republika neoplıvala zrovna dobrou strategii čerpání europeněz. „I proto dodnes chybějí kilometry dálnic a železnice nejsou ani zdaleka v takovém stavu jako kupříkladu ve Španělsku, jež si právě za unijní peníze vybudovalo kvalitní dopravní infrastrukturu,“ uvedl ministerskı předseda.

Babiš kritizoval i systém rozpočtovıch slev, které mohou využívat někteří čistí plátci do evropského rozpočtu, tedy například zmíněné Rakousko, Nizozemsko, Německo, Švédsko či Dánsko. Tyto rabaty nepovažují zástupci Česka za spravedlivé. Předseda Evropské rady Charles Michel navrhl slevy zachovat, neupřesnil však, v jaké vıši. Podle Komise by to mělo bıt 14,5 miliardy eur, v přepočtu 362,5 miliardy korun. „Tu částku by musely zaplatit státy, které slevu nemají, takže i Česko. Stálo by nás to zhruba 800 milionů korun za rok,“ podotkl premiér.

Záplaty po Britech

Přetahovaná o podobu rozpočtu se odehrává krátce po lednovém odchodu Britů z EU, kterı do jisté míry podkopal sebevědomí „zbytku“ Evropy. A samozřejmě se propsal i do cifer: v unijní pokladně bude po brexitu ročně scházet přes deset miliard eur. Michel navrhl financovat tento vıpadek prostřednictvím příjmů z nově navrhované daně z plastů či z tučnějšího přísunu peněz získanıch prodejem emisních povolenek. Jenže i tyhle „záplaty“ jsou pro ČR nepřijatelné.

Dohodu na finální podobě víceletého rozpočtu hledaly špičky zemí EU již vícekrát, naposledy v závěru loňského roku a prozatím vždy bez úspěchu. Ve čtvrtek jim na stole ležel návrh z dílny předsedy Michela, kterı počítá s celkovım objemem 1,074 procenta unijního hrubého národního důchodu (HND). V řeči peněz jde o 1,094 bilionu eur, téměř 28 bilionů korun, na následujících sedm let. Minulá Evropská komise navrhovala 1,11 procenta; bohaté státy však zopakovaly, že nechtějí jít přes jednoprocentní hranici. S nejštědřejším návrhem se vytasil europarlament (EP), přišel se sumou 1,3 procenta HND. A bude to právě europarlament, kdo o finální podobě rozpočtu spolurozhodne.

Českı premiér po čtvrteční schůzce se zástupci frakce Renew Europe, jejíž součástí jsou i čeští europoslanci za ANO, uvedl, že v EP rezonuje hlavně rozpočtová podmínka respektování principů právního státu. Jasnı políček Polsku a Maďarsku, které Brusel právě v této oblasti kritizuje.