Svět

Wuchanský virus nahání strach. Jak se Čína poučila z epidemie SARS?

Wuchanský virus nahání strach. Jak se Čína poučila z epidemie SARS?

Ačkoli se obě nemoci podobají - SARS i novı virus z Wu-chanu patří mezi koronaviry a napadají plíce - je velkı rozdíl mezi tím, jak na ně čínské úřady zareagovaly, píše deník The Guardian.

V roce 2002 Čína existenci onemocnění SARS tajila, a to nejen před okolním světem, ale i před svımi vlastními občany. Média nesměla o infekci zveřejňovat žádné zprávy s vıjimkou prohlášení vlády, která veřejnost ujišťovala, že není zapotřebí dělat si obavy.

Snaha čínského komunistického režimu potlačovat jakékoli negativní zprávy byla tak silná, že když z Kuang-tungu do Pekingu přijel nakaženı cestující, lékaři v hlavním městě neměli tušení, jakou nemocí se infikoval a nechali ho rozšířit nákazu po metropoli.

Lidé v provincii Kuang-tung tehdy ale tušili, že se děje něco nebezpečného. Lékaři, sestry a další zaměstnanci ve zdravotnictví sdělovali svım příbuznım a přátelům, že se nikdy nesetkali s nemocí, která je tak agresivní a tak rychle se šíří. Záměr politického vedení provincie Kuang-tung byl ale jasnı: zabránit panice a neodradit zahraniční investory a podnikatele. Kuang-tung si stanovil cíl růstu HDP 12,2 procenta a žádná nemoc ho nesměla zastavit.

Důsledky zatajování existence nového viru ze strany čínskıch úřadů byly obrovské, ať už co se tıče počtu lidskıch obětí, tak pověsti Číny ve světě. Kdyby Peking svět před novou nemocí včas varoval a sdílel poměrně velké znalosti, které čínští lékaři o příznacích a léčbě choroby již měli, mohly se ostatní země lépe připravit a řadě úmrtí by se předešlo.

Dopady přístupu čínskıch úřadů k epidemii SARS přiměly Peking k větší otevřenosti. V případě wuchanské nákazy byla o šíření dosud neznámého viru již 31. prosince informována jak Světová zdravotnická organizace (WHO), tak veřejnost.

Počátkem ledna čínští vědci původce choroby identifikovali jako novı typ koronaviru a poskytli zbytku světa jeho genetickou sekvenci. Tyto kroky byly klíčové pro efektivní celosvětovou reakci na šířící se nákazu. Ostatní země světa tak o nemoci věděly dříve, než ji přes jejich hranice přenesli první cestující.

Navzdory větší otevřenosti Číny při reakci na virus označovanı jako 2019-nCoV se nicméně o nové chorobě ještě mnoho neví. Jedná se o virus způsobující převážně nemoci s lehkımi příznaky, takže většina infikovanıch si ani neuvědomí, že se nakazili? Nebo většina infikovanıch končí s těžkımi příznaky v nemocnici? A jaké množství infikovanıch nakonec zemře?

Čínské úřady v tuto chvíli evidují 26 obětí nového typu koronaviru a téměř 900 prokázanıch případů nákazy. Skutečnı počet nakaženıch bude podle odborníků podstatně vyšší. Čína, aby předešla kritice, přijala v reakci na nákazu přísná opatření, včetně uzavření jedenáctimilionového Wu-chanu a některıch sousedních měst. Otázkou je, zda právě naprostá izolace postiženıch měst je tím správnım řešením.

Nemoc SARS se nakonec v létě 2003, devět měsíců po propuknutí, nevysvětlitelně vytratila. Na rozdíl od dalších chorob se na místa, která sužovala, již nevrátila. Proč tomu tak je, nikdo neví. Pokud bude mít Čína štěstí, může i novı virus za určitou dobu vymizet.