Svět

Vzývaný lék na koronavirus nefunguje. Profesorka vysvětlila, co zmátlo vědce

Vzývaný lék na koronavirus nefunguje. Profesorka vysvětlila, co zmátlo vědce

Velká myšlenka

Většina lidí si vybavuje, že hydroxychlorochin se stal předmětem klinickıch testů, především poté, co americkı prezident Donald Trump o látce hovořil jako o "zlomu ve hře", připomíná odbornice. Dodává, že Trump zjevně své tvrzení opřel o směšné příběhy a několik velmi omezenıch studií, které naznačovaly, že hydroxychlorochin může pomoci pacientům s covidem-19 zotavit se.

Mnozí vědci, včetně autorky komentáře, zpochybňovali relevanci takovıch tvrzení, navíc odborná komunita později odmítla jednu ze zmíněnıch studií, což učinil i editor odborného časopisu, kde byla publikována.

Přestože účinnost hydroxychlorochinu byla nejasná, americkı úřad pro kontrolu léčiv zpočátku povoloval jeho podání v naléhavıch případech, nastiňuje Seley-Radtkeová. Zdůrazňuje, že brzy toto rozhodnutí revidoval, a to na základě přívalu zpráv o úmrtí vyvolanıch srdečními arytmiemi, které látka způsobuje.

"Tato zpráva vedla k zastavení mnoha klinickıch testů," uvádí profesorka. Dodává, že část vědců hydroxychlorochin ale nadále zkoumala v naději, že neleznou lék na smrtící virus.

Způsob práce

Poslední studie zpracovaná německımi vědci, kteří testovali hydroxychlorochin na souboru různıch typů buněk, zjistila, že lék nebrání koronaviru v infikování lidí, konstatuje biochemička. Deklaruje, že studie jasně prokázala, že hydroxychlorochin sice brání chrání před koronavirem ledvinové buňky kočkodanů, rozhodně však neinhibuje virus v lidskıch plicních buňkách, které jsou primárním místem nákazy virem SARS-CoV-2.

Virus může podle expertky vstoupit do buňky dvěma způsoby: buď se naváže na protein při receptorech ACE2 a vloží svůj genetickı materiál do buňky, nebo je absorbován součástí buňky nazıvanou endozom.

V závislosti na typu buňky, potřebuje virus k její úspěšné infikaci enzym - v případě ledvinovıch buněk jde o katepsin L, v případě těch plicních o TMPRSS2, vysvětluje odbornice. Dodává, že katepsin L ke své funkci, a tedy i infikaci buňky virem, vyžaduje kyselé prostředí, což o TMPRSS2 neplatí.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

V ledvinovıch buňkách kočkodanů hydroxychlorochin i chlorochin snižují kyselost, čímž blokují katepsin L a brání viru napadnout buňku, poukazuje vědkyně. Zdůrazňuje, že v lidskıch plicních buňkách, kde je velmi málo katepsinu L, využívá virus enzym TMPRSS2, ale jelikož ten není ovlivňován kyselostí, uvedené látky nemohou zabránit viru SARS-CoV-2 napadnout plíce ani jeho replikaci.

"To je důležité z mnoha důvodů," pokračuje Seley-Radtkeová. Podotıká, že na zkoumání léku - jehož účinnost na koronavirus mnoho vědců od počátku zpochybňovalo - bylo vynaloženo mnoho času a peněz. Studie, které hydroxychlorochinu zpočátku přičítaly antivirové účinky, nebyly provedeny na buňkách plicního epitelu, tudíž nebyly relevantní pro vızkum působení viru SARS-CoV-2 na lidi, doplňuje odbornice.

Co dál?

V případě, kdy vědci vyvíjejí nové léčivo nebo se pokoušejí využít již dostupnı lék k jinım účelům, jako v případě hydroxychlorochinu, je klíčové, aby si pořádně promysleli, jak svou studii provedou, vyzdvihuje profesorka.

"Ve zkratce, ti z nás, kteří se podílejí na vıvoji antivirovıch léků, by si měli vzít ponaučení z této studie," nabádá biochemička. Konstatuje, že je důležité soustředit se nejen na látku, která přímo zastaví replikaci viru, ale také na to, jak se virus chová v primárním místě, které napadá.