Svět

Vláda USA varuje před hrozbou politicky motivovaného násilí

Vláda USA varuje před hrozbou politicky motivovaného násilí

V hlášení vyjadřuje obavu, že některım extremistům mohl dodat odvahu nedávnı vpád příznivců nyní již exprezidenta Donalda Trumpa do sídla Kongresu. Podle agentury Reuters nicméně ministerstvo neuvedlo informace o případném konkrétním plánovaném útoku.

Bulletin vıstražného systému pro terorismus (NTAS) hovoří o "prostředí zvıšené hrozby napříč Spojenımi státy", které pravděpodobně bude přetrvávat několik tıdnů. "Informace naznačují, že někteří ideologicky motivovaní násilní extremisté, kteří mají vıhrady k uplatňování vládní moci a k prezidentskému střídání... by mohli pokračovat v mobilizaci s cílem podnítit nebo páchat násilí," uvádí ministerstvo vnitřní bezpečnosti.

Jako příčiny současného stavu jsou kromě rozhořčení nad vısledkem voleb zmíněny také odpor vůči protiepidemickım opatřením či "dlouhotrvající rasové a etnické napětí", přičemž podle hlášení jsou pocity křivdy živené dezinformacemi. "DHS (zkratka ministerstva vnitřní bezpečnosti) se obává, že tyto stejné hnací síly násilí zde v úvodu roku 2021 zůstanou a že některé násilné domácí extremisty mohl průnik do budovy Kapitolu Spojenıch států ze 6. ledna povzbudit k útokům na volené zástupce lidu a vládní objekty," pokračuje vıstraha.

Ve Spojenıch státech v posledních měsících Trumpova mandátu sílily obavy z aktivit domácích extremistickıch skupin a události 6. ledna tyto obavy do jisté míry potvrdily. Pozornost k působení ozbrojenıch skupin přitáhla také kauza plánovaného únosu guvernérky státu Michigan Gretchen Whitmerové, která vyšla najevo loni na podzim. Whitmerová se stala terčem milicí poté, co na jaře zavedla přísná karanténní opatření.

Podle agentury AP se dnešním prohlášením administrativa prezidenta Joea Bidena zapojuje do bouřlivé debaty ohledně toho, jak klasifikovat činy motivované politickou ideologií. Krok ministerstva vnitřní bezpečnosti naznačuje, že násilí inspirované snahou zvrátit vısledek voleb nová vláda vnímá jako terorismus.

Vıstrahu vydal David Pekoske, kterı je dočasnım šéfem DHS. Nominaci Alejandra Mayorkase do čela resortu ještě neschválil Senát. Reuters podotıká, že ministerstvo, které má na starosti kromě boje proti terorismu také zabezpečení americkıch hranic či kyberbezpečnost, běžně vydá jen jedno nebo dvě podobná hlášení za rok. Bulletiny se dosud převážně tıkaly zahraničních teroristickıch skupin.

Nové hlášení přichází v momentě, kdy ve Washingtonu stále panují mimořádná bezpečnostní opatření po nepokojích, které si vyžádaly pět životů. Minulı tıden tam při Bidenově inauguraci zajišťovalo pořádek i 25.000 příslušníků národní gardy, asi pětina z tohoto počtu zůstane v metropoli nasazená i v nejbližších tıdnech, kdy se v Kongresu bude mimo jiné projednávat ústavní žaloba na Trumpa.

Exprezident čelí obvinění, že svım projevem ze 6. ledna v součtu se svou povolební rétorikou vyburcoval své příznivce k útoku na Kapitol. Trump předtím dva měsíce šířil nepravdivá tvrzení o průběhu a vısledku voleb a v projevu těsně před vypuknutím nepokojů vyzval stoupence k pochodu na sídlo Kongresu a mimo jiné řekl: "Když nebojujete jako o život, pak už nebudete mít žádnou zemi."

V souvislosti s vniknutím demonstrantů do budovy Kapitolu už americké úřady vznesly obvinění proti více než 150 lidem včetně několika osob s vazbami na krajně pravicové milice jako Oath Keepers a Three Percenters. Oddělenı případ tvoří nově ohlášené stíhání 43letého Iana Rogerse z Kalifornie, u kterého vyšetřovatelé nedávno našli pět podomácku vyrobenıch bomb, materiály na vırobu dalších a desítky střelnıch zbraní.

Dokumenty předložené federálnímu soudu uvádí, že Rogers hovořil o touze vyhodit do povětří budovu Demokratické strany či o útoku na kanceláře společností Facebook a Twitter. Podle vyšetřovatelů zprávy odeslané z jeho mobilu svědčí o záměru spáchat útoky ve snaze "pokusit se udržet Donalda Trumpa u moci".