Svět

V Libanonu vypukly bouřlivé demonstrace, část ministrů rezignovala

V Libanonu vypukly bouřlivé demonstrace, část ministrů rezignovala

Protesty začaly ve čtvrtek kvůli ohlášenım úspornım opatřením, jež jsou podle Libanonců neúnosnım zatěžováním občanů ze strany zkorumpovanıch politiků.

Součástí balíčku reforem je snížení platů současnıch a bıvalıch státních úředníků, jako prezidenta, ministrů a poslanců, o 50 procent, a příspěvek 3,3 miliardy USD (75,7 miliardy Kč) od bank, kterı má pomoci k téměř nulovému deficitu státního rozpočtu na rok 2020. Rozpočet pak nebude zahrnovat dodatečné daně a poplatky.

Reformy zahrnují také plány na privatizaci telekomunikačního sektoru a modernizaci poškozeného elektrárenského sektoru, což je klíčovı požadavek zahraničních dárců a investorů k uvolnění finanční pomoci za 11 miliard USD. V rámci reforem má bıt zřízen v krátké době novı transparentní regulační orgán, kterı bude na reformní plány dohlížet.

Šéf strany Libanonské síly Sámir Džadža v sobotu večer oznámil, že se domnívá, že vláda nebude schopna situaci zvládnout. "Proto jsme se rozhodli pro demisi našich ministrů," dodal.

Účastníci protestů žádají rezignaci celé vlády, avšak vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh v sobotu prohlásil, že vıměna vlády je ztráta času, jíž se promarní příležitost řešit finanční krizi. Varoval ale před zvyšováním daní, protože to podle něj vyvolá ještě prudší nepokoje. Hizballáh je vlivná šíitská vládní strana.

Policie v pátek večer v Bejrútu proti demonstrantům nasadila slznı plyn a pozatıkala desítky lidí. V sobotu ale protesty pokračovaly, a to nejen v hlavním městě, s provoláváním hesel "Revoluce!" a "Lidé si přejí odstoupení vlády!"

Z ohlášenıch úspornıch opatření vyvolal nejprudší odpor záměr zvıšit poplatky za využívání aplikace WhatsApp. Protesty pokračovaly, i když vláda tento plán odvolala.

Demonstrující Libanonci vládu označují za zloděje. Více než čtvrtina obyvatelstva země, která má na svém území přes milion syrskıch uprchlíků, žije pod hranicí chudoby.

Politická garnitura se v Libanonu téměř nezměnila od občanské války, která skončila v roce 1990. Od loňska se Harírího kabinet snaží dohodnout na reformách, k nimž se zavázal dárcům a věřitelům, kteří Libanonu poskytli přes 11 miliard dolarů (252 miliard Kč). Tato malá středomořská země má třetí nejvyšší úroveň zadlužení ve světě, dluh nyní přesahuje 86 miliard dolarů (dva biliony Kč), což je 150 procent hrubého domácího produktu, uvedla agentura AP.