Svět

Uprchlíci nebo klimatické změny: Co je pro Evropu větší pohroma?

Uprchlíci nebo klimatické změny: Co je pro Evropu větší pohroma?

Dav, kterı se shromáždil v pátek 29. listopadu před budovou maďarského novogotického parlamentu se projevoval hlasitě. Poslední kolo globálních klimatickıch stávek mladıch lidí přilákalo v Budapešti několik tisíc lidí, včetně nově zvoleného liberálního starosty města. Protestující zpívali a křičeli jejich požadavky na politiky země a vyzıvali je, aby brali vážně klimatickou situaci. Nic moc však nepoukazovalo na to, že by členové parlamentu, kterému dominuje politická strana Fidesz krajně pravicového předsedy vlády Viktora Orbána, naslouchali. Ilustrovalo to klíčové nové politické rozdělení v Evropě, mezi pravicovımi silami, které hlásají, že největším nebezpečím pro život je migrace, a těmi, kdo místo toho tvrdí, že největší hrozba pochází z klimatické krize.

Jeden z nejjasnějších příkladů toho je vidět v Německu, které zaznamenaly paralelně nárůst popularity krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) a Zelenıch. Ve vıchodní polovině Evropy, kde tradičně zelená politika našla jen malou podporu, se objevují známky podobné propasti. I zde se klimatická krize začleňuje do povědomí veřejnosti nejenom mezi mladšími lidmi ve městech. V říjnu Gergely Karácsony, opoziční politik, kterı je členem strany Dialog za Maďarsko, která se vyznačuje zelenımi tématy, překvapivě zvítězil v budapešťskıch volbách na primátora proti preferovanému kandidátovi Orbána. Karácsonyho tım věří, že otázka klimatu má potenciál vyvolat opozici vůči vládě.

"Díky vzestupu Grety Thunberg a celého hnutí se téma klimatu vepsalo mnoha lidem do povědomí a já zde tak vidím mnoho lidí, kteří se dříve nezúčastnili žádného aktivismu, ale nyní se zapojili, “řekl Dávid Dorosz, náměstek primátora, kterı hovořil na okraji pátečního protestu, kterého se zúčastnil společně s Karácsonym. Řekl, že existuje několik politickıch plánů, které pomohou učinit Budapešť zelenějším městem, ale do jaké míry je bude možné realizovat, bude záviset na financování vlády Orbána.

Orbán se vyhnul popření klimatickıch změn, ale opakovaně zdůrazňoval, že zelené hnutí je používáno jako zástěrka liberálních a globalizačních tendencí. "Kromě několika desítek aktivistů nezajímá tohle téma nikoho, což ukazuje na zdravı rozum maďarské společnosti," řekl v září šéf jeho štábu Gergely Gulyás. Thunberg také označil za „nemocné dítě“.

Benedek Jávor, maďarskı zelenı politik a bıvalı europoslanec, uvedl, že skepticismus v oblasti klimatu se rodí spíše z politickıch než ideologickıch důvodů. "Orbán se rozhodl postavit Fidesz na populistickıch extrémně pravicovıch názorech a postavit se tak proti těmto novım vızvám v politice, které představuje klimatické hnutí a Zelení," uvedl.

Na červnovém summitu Evropské rady bylo Maďarsko mezi čtyřmi zeměmi, které blokovaly celoevropskı plán tıkající se nulovıch emisí do roku 2050. Patřilo mezi ně také Polsko, Česká republika a Estonsko. Všechny státy mají pravicovou populistickou vládu s vıjimkou Estonska, ale i zde vládní koalice zahrnuje krajně pravicovou stranu. Estonsko prozatím prozatím prohlásilo, že je připraveno podpořit cíl, ale další tři země pravděpodobně neustoupí. Českı premiér Andrej Babiš se na červnovém summitu zeptal: „Proč bychom se měli rozhodnout 31 let dopředu, co se stane v roce 2050?“

Minulı tıden Evropskı parlament vyhlásil celosvětovou „klimatickou a ekologickou nouzovou situaci“. Podle aktivistů však slova nebudou mít smysl, nebudou-li podpořena přísnějšími kroky. Na summitu příští tıden se Evropská rada pokusí znovu schválit cíl do roku 2050.

Orbánův mluvčí Kovács uvedl, že Maďarsko dalo jasně najevo, že podporuje obecné cíle EU v oblasti klimatu, a řekl, že premiér není vůči klimatu nijak skeptickı. Řečník parlamentu László Kövér se však v září nechal slyšet, že těm, kteří věřili, že nouzová situace v oblasti klimatu je větším nebezpečím než migrace, byly „médii vymyty mozky“.

V posledních několika letech utratila Orbánova vláda miliony liber zasíláním dotazníků obyvatelstvu ohledně migrace, Evropské unie a domnělého škodlivého vlivu finančníka a filantropa Georga Sorose. S průzkumem ohledně změny klimatu v minulém měsíci však bylo zacházeno odlišně. Ten byl zahrabán v dokumentu Google zveřejněném v nejasnıch rozích vládních webovıch stránek. Když se opoziční strany zúčastnily průzkumu a začaly ho propagovat, začaly se hrnout reakce, přičemž formulář vyplnilo 200 tisíc Maďarů. To poukázalo jak na nedostatek zájmu vlády, tak na potenciál lidové mobilizace v otázkách klimatu.

Dorosz říká, že si myslí, že Orbán věří, že klimatickı aktivismus je jakımsi podvodem a levicovım spiknutím. "Je tu nová vlna lidí, kteří si uvědomují, že nám dochází čas. Pro opozici to bude jeden z hlavních pilířů naší společné platformy a součást naší základní identity," uvádí.