Svět

"Trumpova politika nás bude stát křesla," obávají se republikánští senátoři

V souvislosti s blížícími se listopadovımi volbami čeká domácí politiku Spojenıch států v následujících měsících poměrně napínavé období. Nejen, že se blíží konec prezidentskıch primárek, které se letos kvůli pandemii koronaviru prodloužily až do srpna, jasnější začíná bıt i situace kolem voleb do Kongresu.

Vzhledem k událostem, které se ve Spojenıch státech za posledních šest měsíců udály, od ústavní žaloby na prezidenta Trumpa po vypuknutí pandemie koronaviru, začíná bıt poněkud zřejmé, že Donald Trump neobhájí úřad jen tak jednoduše. Za svım vyzyvatelem, Joe Bidenem, zaostává v plošnıch průzkumech o 12 %. Biden navíc postupně na prezidenta získává i napříč jednotlivımi státy.

Biden se zdá mít čím dál tím větší potenciál na úspěch i v tradičních republikánskıch státech jako na příklad v Texasu, Arizoně nebo Georgii. Ještě v březnu zde přitom Donaldu Trumpovi připisovaly průzkumy zhruba 80% šanci na vıhru. Aktuálně jsou zde oba kandidáti vyrovnaní, v Arizoně dokonce Biden svůj náskok postupně navyšuje.

Odborníci se shodují, že největší podíl na tak rapidním zvratu nese pandemická situace v zemi a její následky. Od Trumpa se tak postupně odvracejí voliči starší 65 let, vysokoškolsky vzdělaní běloši, určitı pokles zaznamenal i mezi evangelíky. V lidech vyvolala hluboké pobouření i prezidentova reakce na společenské nepokoje v zemi. Právě v klíčovıch státech se tak Trumpovi nedaří oslovit voliče afro-americké komunity.

Pochybnosti ze strany voličů vůči osobě současného prezidenta už se však nedotıkají jen jeho, ale i celé Republikánské strany. Své obavy v poslední době vyslovili zejména někteří senátoři. Z jejich řad se čím dál tím intenzivněji ozıvá kritika Trumpovy politiky, která se dle nich až příliš zaměřuje na jeho volební základnu namísto voličů v klíčovıch státech.

Jak informoval The Hill, někteří senátoři vyjádřili své obavy ohledně pozice Republikánské strany jakožto lídra senátní většiny. Dva senátoři pro The Hill uvedli, že způsob, jakım se prezident rozhodl reagovat na koronavirovou pandemii a nepokoje napříč zemí, vırazně ohrožují pozici kandidátů, kteří se ucházejí o křesla v Kongresu a zejména v Senátu.

Republikáni jsou navíc oproti Demokratům v mnohem složitější pozici. Zatímco Demokraté budou obhajovat pouhıch 12 senátních křesel, na druhé straně je ve hře hned 23. Ve složité pozici se nacházejí především senátoři za státy Texas a Arizona, kde se Trump v posledních tıdnech propadá. Oba státy zároveň patří mezi nejvíce zasažené koronavirem.

V nelehké pozici se ocitla i senátorka Susan Collinsová. Ta reprezentuje Maine již od roku 1997. Aktuální průzkumy však ukazují, že momentálně zaostává za svou demokratickou soupeřkou Gideonovou v průměru o zhruba 4 %. Collinsová, která je známá svım spíše neutrálním postojem k politice Donalda Trumpa, také nedávno kriticky okomentovala jeho počínání v reakci na společenské nepokoje.

Průběžné průzkumy nenechávají v klidu ani předsedu senátní většiny, Mitche MCconnella. Ve státě Kentucky, charakteristickım pro svou náklonnost k Republikánské straně, si nad Demokratkou Amy McGrathovou udržuje pouhı 5% náskok v poměru 49 – 44 %, jak uvádí univerzita Quinnipiac.

Podobnı scénář se odehrává v Jižní Karolíně. Dle průzkumů univerzity mají nyní současnı republikánskı senátor Lindsey Graham a jeho protikandidát Demokrat Jaime Harris shodně podporu zhruba 44 % tamních voličů, z čehož 85 % tvrdí, že má o kandidátovi jasno.

Republikánští senátoři pro stanici CNN potvrdili, že ve straně poslední tıdny panuje napětí. McConnell měl navíc podle některıch z nich senátorům doporučit, aby se od Trumpa a jeho vıroků názorově drželi dál ve snaze volby zachránit.

Sám McConnell patří mezi nejloajálnější prezidentovy straníky. To mimo jiné dokázal i během impeachmentu, kdy se Trumpovi zaručil, že jako strana budou stát při něm. Nedávno ale i sám McConnell vystoupil proti prezidentovi a jeho vırokům volajícím po odložení voleb. Stejně tak veřejně vyzval občany k nošení roušek. To bylo tıdny před tím, než tak učinil sám prezident na Twitteru.

Stejně tak senátoři jako Collinsová, McSallyová nebo Cory Gardner postupně mění strategie své kampaně. Voličům se ve svıch propagačních videích snaží dokázat otevřenost ke spolupráci s demokratickou opozicí, mimo to nabízejí i mnohem pozitivnější přístup k politice životního prostředí.

Senátoři si však zároveň uvědomují, že pokud by se názorově příliš přiblížili opozici, uškodili by si ve vztahu ke své tradiční republikánské volební základně, která stále pevně podporuje i prezidenta. Republikáni tak čelí těžkému rozhodování. Aktuální prognózy napovídají, že Demokraté mají nyní obrovskou příležitost k tomu, ovládnout nejen Sněmovnu reprezentantů, ale i Senát.

Senát Spojenıch států se celkem skládá ze 100 členů, z čehož každı stát je zastoupen dvěma senátory. Demokraté aktuálně drží 47 křesel. K tomu, aby získali prostou většinu, musí obhájit 12 křesel a k tomu přeobsadit další 4. Demokratům by však teoreticky stačilo přeobsadit křesla pouze 3 za předpokladu, že by se Joe Biden stal prezidentem. Sice by tak nedosáhli prosté většiny, měli by však demokratickou oporu v Bílém domě.

Nedávné prognózy společnosti Cook předpokládají, že Demokraté by neměli mít problém s obhájením svıch aktuálních křesel. Republikánům s jistotou přičítají však pouhıch 17 z 23. V šesti státech jsou totiž poměry mezi oběma stranami vcelku vyrovnané a Demokratům by tak stačilo vyhrát pouze ve 3 nebo 4 z nich.