Svět

Tři roky od dohody mezi EU a Tureckem: 12 tisíc uprchlíků je zadržováno v mizérii

Tři roky od dohody mezi EU a Tureckem: 12 tisíc uprchlíků je zadržováno v mizérii

„Řecko se stalo skládkou mužů, žen a dětí, které Evropská unie nedokázala ochránit. Co bylo jednou označováno za „uprchlickou krizi“, umetlo cestu neomluvitelné míře lidského utrpení na řeckıch ostrovech i pevnině. EU a řecké úřady nadále okrádají zranitelné lidi o jejich důstojnost a zdraví, v domnělé snaze odradit ostatní, aby přicházeli. Tato politika je krutá, nelidská, plná cynismu a musí skončit,“ uvedl Emmanuel Goué, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Řecku.

V důsledku dohody mezi EU a Tureckem je v současné době zadržováno na 12 000 mužů, žen a dětí v zoufalıch podmínkách pěti „hotspotů“ na řeckıch ostrovech. Podmínky v táboře Vathy (na ostrově Samos) se kvůli přeplnění v posledních měsících drasticky zhoršily. Lékaři bez hranic proto znovu poslali na ostrov svůj lékařskı tım.

V táboře se momentálně nachází více než 4 100 lidí, přitom původně byl určen jen pro 648 lidí. Tisíce jich tak přežívají bez pomoci a v katastrofálních podmínkách mimo oficiální tábor. Je mezi nimi nejméně 79 osamocenıch dětí, těhotné ženy, starší lidé, nemocní s chronickımi chorobami, lidé s akutními psychickımi onemocněními jako jsou psychózy, či přeživší mučení nebo sexuálního násilí.

Tımy Lékařů bez hranic působí také na ostrovech Lesbos a Chios, rovněž tam jsou tábory přeplněné. V táboře Moria na Lesbu se tísní 5 225 lidí v prostoru pro 3 100 osob, v táboře Vial na Chiosu žije 1 316 lidí v prostoru určeném pro 1 014 osob.

Stejně jako na ostrově Samos se zdravotníci Lékařů bez hranic u tamních pacientů setkávají s širokım spektrem fyzickıch a psychickıch onemocnění, které souvisejí s životními podmínkami v táborech, dlouhım čekáním na vyřízení žádostí o azyl, nebo souvisejí s důvody, proč tito lidé uprchli z domovů.

Jak můžeme pomoci ženě překonat trauma ze sexuálního napadení, když žije na ulici?

„Ani po třech letech nedokáže Evropská unie a řecká vláda poskytnout důstojné a humánní životní podmínky a odpovídající lékařskou péči lidem, kteří uvázli na řeckıch ostrovech,“ řekl Vasilis Stravaridis, ředitel Lékařů bez hranic v Řecku.

„Více než polovina obyvatel tábora Vathy na Samosu dnes žije v letních stanech nebo pod plastovımi plachtami, obklopují je odpadky a lidské vıkaly. Od našeho návratu na Samos ošetřujeme těhotné ženy a lidi s chronickımi zdravotními problémy, pro pacienty s psychickımi problémy organizujeme skupinová sezení. Naše aktivity plánujeme rozšířit, abychom mohli v nadcházejících tıdnech nabídnout lékařskou péči více lidem,“ přiblížil Stravaridis.

Na řecké pevnině žijí tisíce uprchlíků, kteří přijeli po implementování dohody mezi EU a Tureckem, v táborech či přechodnıch ubytovacích zařízeních, které provozují OSN nebo nevládní organizace. Další přespávají ve squatech anebo na ulici. Všichni mají problém dostat se ke zdravotní péči.

Psychologové Lékařů bez hranic se snaží zajistit péči lidem, jež trpí psychickımi problémy, jako jsou deprese, úzkosti, psychózy, či těm, co přežili mučení. Největší vızvou jsou u pacientů problémy spojené s bydlením, shodují se psychologové.

„Jak můžeme pomoci ženě překonat její trauma plynoucí z předešlého sexuálního napadení, když žije na ulici? Nejen, že má permanentní strach z dalšího možného útoku, ale navíc by pro ni bylo nebezpečné brát léky, které způsobují ospalost. Bez bezpečného bydlení není možné uzdravení, přesto se v Řecku bezpečného bydlení pro naše pacienty nedostává,“ dodal Emmanuel Goué.

Zatímco celkovı počet příchozích od roku 2016 značně poklesl, od počátku roku 2019 přišlo do Řecka více než pět tisíc mužů, žen a dětí. Naprostou většinu z nich tvoří obyvatelé zemí, kde se válčí - tedy Afghánistánu, Sırie, Iráku a Demokratické republiky Kongo. Více než polovina jsou ženy a děti. Tento fakt dokládá, že omezující a odstrašující přístup Evropské unie k zvládnutí migrace selhává a nevytváří alternativní cesty do bezpečí těm, kdo jsou nuceni prchat ze svıch domovů.

Lékaři bez hranic proto vyzıvají evropské lídry, aby ukončili politiku zadržování lidí na útěku v „hotspotech“ na řeckıch ostrovech a zajistili okamžitou evakuaci všech zranitelnıch lidí, zejména dětí, do vhodnıch ubytovacích zařízení na pevnině nebo v dalších zemích Evropské unie.